Vypracované otázky: Obchodní právo - vypracované otázky - Soutěžní právo
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Obchodní právo
- Autor:dana.lapackova
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:46 strán
- Zobrazeno:1 617 x
- Stažené:6 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:8214
- Poslední úprava:13.06.2016
1. Charakteristika soutěžního chování a soutěžního práva, struktura soutěžního práva a jeho prameny
Hospodářská soutěž (dále HS)
Není v zákoně nikde konkrétně definována, ale dá se pojmout jako souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejím cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků/výsledků a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost.
Karel Engliš definuje hospodářskou soutěž jako situaci, kdy více osob žádá nebo nabízí totéž a mezi sebou zápasí, je tedy k tomu třeba:
1. identita předmětu (soutěže)
2. pluralita osob (soutěžících)
3. zápas mezi nimi (soutěž) o předmět soutěže.
V hospodářské sféře probíhá soutěž na straně nabídky a poptávky.
Na straně nabídky má soutěž:
- pozitivní funkci: zefektivnění výroby, racionální organizace obchodu, vzestup kvality, pokles cen
- negativní funkci: snaha vyloučit nebo omezit soutěž, získat zákazníky levnými nekvalitními výrobky, nekalé soutěžní praktiky = deformování pravidel fair play v hospodářské konkurenci - s těmito nekalými jevy se snaží právo vypořádat).
Na straně poptávky:
- převážně ekonomická negativa - vzestup soutěže na straně poptávky obvykle chápán jako symptom krizového stavu ekonomiky, protože nabídka je deficitní - zde má právo velmi málo prostředků, navíc málo efektivních = umělá regulace cen).
Dokonalá soutěž = nemůže-li žádný výrobce ani kupující působit na tržní cenu
Nedokonalá soutěž = jednotlivci cenu mohou ovlivňovat
Hospodářská soutěž (dále HS)
Není v zákoně nikde konkrétně definována, ale dá se pojmout jako souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejím cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků/výsledků a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost.
Karel Engliš definuje hospodářskou soutěž jako situaci, kdy více osob žádá nebo nabízí totéž a mezi sebou zápasí, je tedy k tomu třeba:
1. identita předmětu (soutěže)
2. pluralita osob (soutěžících)
3. zápas mezi nimi (soutěž) o předmět soutěže.
V hospodářské sféře probíhá soutěž na straně nabídky a poptávky.
Na straně nabídky má soutěž:
- pozitivní funkci: zefektivnění výroby, racionální organizace obchodu, vzestup kvality, pokles cen
- negativní funkci: snaha vyloučit nebo omezit soutěž, získat zákazníky levnými nekvalitními výrobky, nekalé soutěžní praktiky = deformování pravidel fair play v hospodářské konkurenci - s těmito nekalými jevy se snaží právo vypořádat).
Na straně poptávky:
- převážně ekonomická negativa - vzestup soutěže na straně poptávky obvykle chápán jako symptom krizového stavu ekonomiky, protože nabídka je deficitní - zde má právo velmi málo prostředků, navíc málo efektivních = umělá regulace cen).
Dokonalá soutěž = nemůže-li žádný výrobce ani kupující působit na tržní cenu
Nedokonalá soutěž = jednotlivci cenu mohou ovlivňovat