Studijní materiál: Základy erodologie

Erozi lze charakterizovat jako přírodní proces při kterém působením vody, větru, ledu, příp. jiných činitelů dochází k rozrušování povrchu půdy a transportu půdních částic a jejich následném usazování. Eroze je proces reliéfotvorný starší než-li pohoří tvořená sedimentárními horninami. Poznání, že člověkem zrychlená eroze jej může ohrozit je však relativně nové a věda o erozi a protierozní ochraně - erodologie byla ještě před začátkem minulého století téměř neznámá. Erodologie jako nauka o erozi půdy pojednává o příčinách jejího vzniku, následcích a způsobech ochrany proti ní. I když erodologie je poměrně mladým vědním oborem, nebezpečí eroze a způsoby ochrany půdy před ní jsou lidstvu známé od nepaměti. Záznamy o degradaci půdy erozí jsou staré více než 7000 let. Vývoj erodologie byl poměrně složitý a přispěli k němu specialisté různého zaměření. Nejšířeji pojem eroze koncipovali geologové a geomorfologové, kteří hodnotili erozi zejména z hlediska vývoje povrchu Země. Konkrétněji se o erozi půdy píše v pedologických pracech. Třetím zdrojem, který přispěl poznatky o erozi půdy do tvořící se erodologie, bylo hrazení bystřin. K rozšíření poznatků o erozi přispěli pakzejména práce hydrologické, zaměřené na studium říčních splavenin. Za zakladatele erodologie je považován americký erodolog H.H.Bennett, který zpracoval dosud nepřekonané dílo „Soil Conservation“ (1939). Od té doby byla vydána řada významných publikací pojednávajících o výsledcích zkoumání procesů eroze půdy a boji proti ní téměř ve všech zemích světa, včetně České republiky.