V posledních letech se stále častěji při řízení podniků využívá informací o peněžních tocích. Mezi první země, kde se začalo tohoto údaje již počátkem padesátých let používat a kde se v sedmdesátých letech rozšířil, patřily zejména USA. To zřejmě také přispělo ke skutečnosti, že se dnes anglický termín „cash-flow“ vžil ve většině dalších jazyků. Proto jej budeme i my v našem textu používat jako rovnocenný pojem pro „peněžní toky“, resp. toky peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že s peněžními toky dnes již běžně pracuje většina firem - podnikatelských subjektů, měly by i jim podobné organizace, vytvářející výsledek hospodaření z nákladů a výnosů, také tuto techniku zvládat. Metoda cashflow zcela oprávněně patří mezi moderní metody finanční analýzy a finančního řízení. Dnes dosáhla značného rozvoje a vzhledem k rozvíjejícím se nástrojům manažerského způsobu řízení veřejných financí (viz heslo „Rizika“) bude nezbytné naučit se s ní aktuálně zacházet a aplikovat ji.
Pojmem peněžní tok (cash-flow) se rozumí toková veličina, která odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při (hospodářské) činnosti organizace. Představuje tvorbu nebo užití finančních prostředků, resp. často jejich rozdíl za určité období - roční, čtvrtletní, měsíční apod.