Mezi člověkem a technikou postupně vznikl rozpor vyvolaný omezením fyzických psychických možností člověka a charakterem technických systémů. Výkonnost a přesnost plnění pracovních operací u člověka s postupem času následkem fyzické a psychické únavy klesá. Člověk nemůže vykonávat práci ve zdraví škodlivém prostředí. Cílem automatizace je proto řešit tento narůstající rozpor tím, že člověk bude v daných podmínkách optimálně efektivně oproštěn od monotónní, zdraví neodpovídající psychické i tělesné zátěže.
Ve výrobním procesu je řešením tohoto problému komplexní automatizace právě operační a mezioperační manipulace. Úkol automatizace manipulačních úkonů byl nejprve řešen u velkosériových a hromadných výrob. Řešení vedlo k jednoúčelovým zařízením (tvrdá automatizace). U málo a středně sériových výrob však nadále trvala potřeba vytvořit univerzální manipulační zařízení, které by bylo možno rychle přestavit pro různé aplikace. Výsledkem řešení byl vznik průmyslových robotů, které jsou logickým pokračováním vývoje manipulačních a podávacích zařízení používaných již po dlouhou dobu ve velkosériové výrobě.
Průmyslové roboty se tak staly jedním ze základních prostředků automatizace výrobních procesů (pružná automatizace). Sám název robot byl užit ve hře Karla Čapka RUR (Rosum´s Universal Robots ) v roce 1925, kde tak Čapek označil své umělé lidi.
Zde je pak vhodné připomenout, že průmyslový robot je pouze prvek automatizace, jeden z prvků struktury výrobního procesu. Je proto důležité, aby každý technologický projekt zabezpečoval rovnoměrný vývoj všech strukturálních složek.