Obsah kapitoly • Definice • Indikace • Ergometry • Metodika provedení spiroergometrie, dávkování zátěže
1.1. Definice Je metoda stanovení aerobní kardiorespirační zdatnosti analýzou vydechovaného vzduchu při maximálním fyzickém zatížení organismu. Provádí se zpravidla v laboratoři, nejčastěji na bicyklovém ergometru, méně často na běhacím koberci. Ze všech zátěžových testů je spiroergometrie nejkomplexnější a nejlépe vypracovanou formou vyšetření transportního systému pro kyslík.
1.2. Indikace 1.2.1. Fyzická zdatnost Základní indikací spiroergometrie u zdravých sportovců je zjišťování vlivu tréninku na fyzickou zdatnost. Změna tréninku, změna prostředí, změna stravy, výpadek v tréninku v důsledku zranění či nemoci, psychická zátěž, užívání léků, změna biorytmu a další faktory mohou ovlivnit zdatnost sportovce, ať již v negativním či pozitivním smyslu. Zkušeného trenéra po každém takovém zásahu do tréninkového procesu zajímá, do jaké míry se změnila kardiorespirační zdatnost.