• Stravovací trendy jsou vlastně odrazem společensko-vědného vývoje a výrazem hledání vhodné strategie řešení víceméně konkrétních problémů, které se v souvislosti s výživou objevily a objevují ve zdravotních, sociálních i ekonomických důsledcích. • Jsou v nich zakotveny nejen nové vědecké poznatky, ale i ekonomicko-podnikatelské zájmy a je proto třeba k nim přistupovat racionálně a kriticky. • Dotýkají se různých produktů, potravin, gastronomických nabídek atd. • V hospodářsky vyspělých společnostech, zvláště v Severní Americe a Evropě, jsou tyto strategie řešení komplexnější a diferencované. • Budoucnost našeho jídla proto neurčuje jeden, ale mnoho trendů ve stravování, které se částečně překrývají a posilují svůj účinek, ale také si částečně odporují. • Změna (posun) tradičních hodnot (rodina versus kariéra, prožitky), zkušenosti ze zahraničních pobytů, přístup k informacím (vzdělanost, „osvícení“ konzumenti, vzory, reklama), ekonomické rozdíly, pracovní zařazení a rytmus, konkurence nabídky, touha po výjimečnosti atd. se logicky promítají do přístupu k jídlu, chápání důležitosti příjmu potravy, výběru potravin i způsobu stravování. • Změny stravování se promítají do 2 rovin - kvalitativní (mění se suroviny a potraviny, případně jejich zpracování) a kvantitativní (mění se množství konzumovaného jídla).