Modernizace vyučování je fakt, který se promítá do dějin pedagogiky již od dob vrcholné scholastiky. Většinou odráží v sobě soudobé "nové" tendence z oblasti gnozeologie a filozofie vůbec, např. senzualismus v 17. stol., pragmatismus, pozitivismus a reformismus v 1. pol. 20. stol. apod.
Jako předpoklad vzniku alternativy je třeba chápat pluralitu a demokracii. Alternativa je nejčastěji definována jako možnost volby mezi dvěma (příp. vzájemně se vylučujícími) možnostmi. Alternativní pedagogika je pak soubor koncepcí, přístupů, názorů, organizačních forem, metod, prostředků ..., které nejsou obvyklé pro školský systém daného státu. Alternativní škola by pak měla být na státu a státním školství méně závislá než škola běžného typu.