= projev vůle, s nímž objektivní právo spojuje právní následky (tzn. vznik, změnu či zánik právních vztahů), a to za tím účelem, aby byl právně zajištěn účel, k němuž projevená soukromá vůle směřuje.
Právní skutečnosti - jsou různého druhu, předpokladem je adekvátním způsobem projevená lidská vůle.
Zvláštní význam pro rodinné právo a pro práva majetková - nacházíme zde tzv. dispozitivní normy: normy ponechávají úpravu právních poměrů na vůli jednotlivců (naopak např. pro právo trestní jsou typické normy kogentní);
- vznik, změnu či zánik právních skutečností může způsobit projev lidské vůle, rozhodnutí soudu a jiných státních orgánů, protiprávní činy zavazující k náhradě škody nebo placení pokuty, dále narození, smrt, uplynutí času, omyl; - změna práv ex lege (ze zákona) - mění se jen tehdy, je-li důvod změny jiný, než právní či protiprávní jednání anebo úřední výrok - zákon je základem všech změn pouze nepřímo;
Vznik práva:
- originární nabývání - nabytí práva určitým subjektem - nové právo - nabývá se subjektem originárně, přímo (např. ulovení divoké zvěře - předtím věc ničí, res nullius);