Vypracované otázky: Vypracované zkouškové otázky - Ústavní právo
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,4 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Ústavní právo
- Autor:katerina.loumova
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:87 strán
- Zobrazeno:1 041 x
- Stažené:1 x
- Velikost:1,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:8515
- Poslední úprava:15.08.2016
1. Pojem ústavního práva
Ústavní právo je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji. Předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava. Rozumí se jím především zákon, který je takto označený a obsahuje soubor norem nejvyšší právní síly. Takový předpis obsahující normy nejvyšší právní síly může však být označen i jinak (ústavní zákon, ústavní listina, základní zákon, konstituce).
Soubor těchto právních norem nejvyšší právní síly může být obsažen v jednom právním předpise - ústava monolegální, může však být obsažen i ve více právních předpisech - ústava polylegální. Tento soubor ústavních předpisů téže nejvyšší právní síly se označuje jako ústavní řád, ústavní pořádek,atd. Označuje se též jako ústava státu.Všechny tyto ústavní předpisy jsou nepochybně předmětem oboru ústavního práva.
Takové vymezení ústavy klade důraz na její formální stránku, tedy na označení předpisu a případně na zvláštní způsob přijímání těchto předpisů.
Z hlediska obsahu norem upravujících určité vztahy se ústavou rozumí úprava základních vztahů ve státě. Ústavou se tyto základní vztahy konstituují (konstituce). Z toho hlediska má každý stát ústavu. Kritériem takového pojetí ústavy je jakou materií určité předpisy upravují, nikoliv jako právní formou se tak děje. Na rozdíl od ústavy ve formálním smyslu v prvém případě, jde o ústavu v materiálním smyslu.
Ústava je i základním řádem, podle něhož se tvoří státní vůle a uplatňuje se státní moc, stanoví se pravidla pro tvorbu a vydávání obecně závazných aktů státu ( zákonů a jiných právních předpisů) a pro jejich vynucování orgány správními, soudními i jinými.
Ústava je zpravidla psaná, může být tvořena i nepsanými normami. ( britské ústavní právo).
Pro ústavní právo jsou významné obecné či zobecňující poznatky o státě , jimiž se zabývá obecná ( všeobecná ) státověda. I pojem státověda se vyvíjel.
Ústavní právo je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji. Předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava. Rozumí se jím především zákon, který je takto označený a obsahuje soubor norem nejvyšší právní síly. Takový předpis obsahující normy nejvyšší právní síly může však být označen i jinak (ústavní zákon, ústavní listina, základní zákon, konstituce).
Soubor těchto právních norem nejvyšší právní síly může být obsažen v jednom právním předpise - ústava monolegální, může však být obsažen i ve více právních předpisech - ústava polylegální. Tento soubor ústavních předpisů téže nejvyšší právní síly se označuje jako ústavní řád, ústavní pořádek,atd. Označuje se též jako ústava státu.Všechny tyto ústavní předpisy jsou nepochybně předmětem oboru ústavního práva.
Takové vymezení ústavy klade důraz na její formální stránku, tedy na označení předpisu a případně na zvláštní způsob přijímání těchto předpisů.
Z hlediska obsahu norem upravujících určité vztahy se ústavou rozumí úprava základních vztahů ve státě. Ústavou se tyto základní vztahy konstituují (konstituce). Z toho hlediska má každý stát ústavu. Kritériem takového pojetí ústavy je jakou materií určité předpisy upravují, nikoliv jako právní formou se tak děje. Na rozdíl od ústavy ve formálním smyslu v prvém případě, jde o ústavu v materiálním smyslu.
Ústava je i základním řádem, podle něhož se tvoří státní vůle a uplatňuje se státní moc, stanoví se pravidla pro tvorbu a vydávání obecně závazných aktů státu ( zákonů a jiných právních předpisů) a pro jejich vynucování orgány správními, soudními i jinými.
Ústava je zpravidla psaná, může být tvořena i nepsanými normami. ( britské ústavní právo).
Pro ústavní právo jsou významné obecné či zobecňující poznatky o státě , jimiž se zabývá obecná ( všeobecná ) státověda. I pojem státověda se vyvíjel.