Dělení práva na soukromé a veřejné u nás fungovalo na základě rakouské tradice od počátku ČSR do 40. let a po roce 1989 funguje opět. Původ má toto dělení v právu římském. K rozlišení obou kategorií práva se používá či používala řada teorií. Nejznámější jsou: 1) Teorie zájmů 2) Teorie nadřízenosti a podřízenosti 3) Teorie rovného postavení subjektů 4) Teorie organická - dnes převládající. Kritériem je to, zda se alespoň jeden ze subjektů právního vztahu stal jeho subjektem z důvodu výkonu funkce veřejného svazu nebo z důvodu členství v něm. Dalším znakem veřejnoprávního vztahu je to, že v něm jeden účastník vystupuje jako nositel veřejné svrchované moci a jako silnější subjekt mu může jednostranně ukládat povinnosti nebo zakládat práva.