Studijní materiál: Alice Solomon

Alice Salomon z Německa s Jane Addams ze Spojených států amerických a Alicí Masarykovou z Československa byly ústředními postavami první poloviny 20. století v transatlantických kampaních za sociální reformy a mezinárodní spolupráci, ale i vznik profesní podoby sociální práce.

Alice Salomonová se narodila 19. dubna 1872 v Berlíně do německé liberální, asimilované, židovské buržoazní rodiny, která zde žila po generace v rámci speciálního povolení vydaného Fridrichem Veliký v roce 1765. V době narození Alice již rodina náboženství nepraktikovala. Narodila se téměř v okamžiku, kdy byla poprvé udělena židovským občanům stejná zákonná práva jako všem ostatním občanům, tedy v době obrovského kreativity na všech frontách, zejména v oblasti sociální problematiky. Alice spolu se sestrami navštěvovala protestantskou školu pro dívky, kde docházela i na hodiny náboženství. To ji fascinovalo natolik, že již jako dospělá v srpnu 1914 při návštěvě svých přátel Lorda a Lady Aberdeen v Irsku konvertovala ke křesťanství a nechala se pokřtít. Ona sama tvrdila, že přechod pramenil z její touhy po míru tváří v tvář blížící se válce. Nicméně, Alice Salomonová si udržela přední místo v obou náboženských skupinách. Feustel (2006) odkazuje na fakt, že Salomonová opakované odkazuje na židovský koncept Tzedaka, který v sobě spojuje charitu se spravedlností a vysvětluje, nakolik toto náboženské pozadí pro ni zůstalo v životě důležité. V roce 1893 nastoupila do Juniorské ligy „Dívčí a ženské skupiny pro sociální pomoc“, která získávala dívky pro neplacené služby filantropických aktivit. Mimo to již několik let úspěšně pomáhala v útulku pro školačky a v Organizaci charitních spolků. Tehdy teprve prý začal její život, jak ona sama prohlásila — bylo jí dvacet jedna let. Důvodem byl fakt, že musela jako všechny německé dívky ukončit podle tehdejších zvyklostí letech formální vzdělání již v patnácti letech. Období poté sama popisuje jako nudné a neplodné čekání, neboť její jediná další možnost jak se „rozvíjet“ bylo získání „způsobilosti“ v jemném vyšívání.