VÝCHODNÍ SLOVANÉ • pravlast Slovanů - mezi Dvinou a Dněpreiu • byli zemědělci - osidlovali úrodné černozemí (pěstování pšenice, žita. prosa, lnu), když půda přestala rodit, museli se stěhovat, lov lesní a stepní zvěře, rybolov, sběr lesních plodů, chov domácího dobytka • stěhování národů ve 4. - 5. stol. př.n.l. pod tlakem Hunů = asiatský kmen a dalších kočovných kmenů, v této době začínáme rozlišovat slovanské větve (Slované východní - ti. kteří zůstali na Dněpru) • v 6. - 8. stol. př.n.l. východní Slované žili podél Dněpru až k ústí řeky Volchov • 10 východoslovanských kmenů: Poljané. Drevljané. Volyňané (Dulebi-Volyiiané). Severjané. Radimiči. Vjatiči. Křivici. Poločané. Dregoviči a Slovené novgorodští. Nejstarší ruský letopis však zná kromě nich ještě Chorvaty, Ulice a Tiverce. • rodový způsob života, představitelem rodu byl rodový stařešina a rada rodu. mělě právo veta = jeho rozhodnutí bylo závazné pro všechny • vznikají rodiny, které se sdružovaly do malých osad. vznikají zárodky pivních vesnic, obydlí = polozemnice = zemljanka (vyrobena ze dřeva, slámy nebohlíny. napůl zapuštěna do terénu kvůli zimě a ochraně obydlí) • významná obchodní cesta = cesta z Varjag do Řecka spojující Balt s Cemým mořem = z Finského zálivu do Byzance (z Finského zálivu. Něva. Ladožské jezero, řeka Volchov, jezero 11'meň, Dněpr. Černé moře), sloužila zájmům obchodním, kupeckým, přeprava zboží ze severu na jih a naopak, vznikaly obchodní osady (Novgorod. Smolensk. Čemigov, Kyjev) • vyznávali mnohobožství. uctívali přírodní božstva (hlavním bohem byl Perun = bůh slunce a života. Dažbog = blili slunce. Veles = bůh bohatství a stád, Stribog = bůh větru, Matka země = Makoš), kult uctívání předků (aby chránili domov a nepůsobili zlo) • mnohoženství • pivní zprávy o tom, jak Slované žili. získáváme prostřednictvím Nestorova letopisu = Načalnaja letopis = Pověst vremenvch let. • sousedy slovanských kmenů - na severu finské kmeny, na západě polské kmeny, na jihu Byzantská říše
PŘÍCHOD VARJAGŮ • objevují se Normané = Vikingové = Vaijagové = Severní lidé pocházeli ze Skandinávie 9.-11. stol. byly postrachem celé Evropy, byli pány moří. válečníci a obchodníci • normanský náčelník Rjurik se roku 862 zmocnil Novgorodu a vyslal ke Kyjevu své družiníky Askolda a Díra. aby ovládli Kyjev • Kyjevonovgorodská Rus. kterou ovládli normanstí Rossové (Rusové) vstupuje do dějin pod jejich jménem - Rus • Vaijagové provedli sjednocení slovanských kmenů pod nadvládu jednoho knížete • pivní knížata: varjažská knížata - Oleg. Igor. Svjatoslav, Jaropolk. sv. Vladimír opírali svoji moc o družinu, ze které se postupné vyčlenili knížecí muži = bojaři, menší lidé • zájmem knížete bylo vybírání daní (dani se říkalo „miť\ protože ten. kdo nezaplatil, nežil s knížetem v míru) - kníže chodil se svými bojovníky po lidech • Pečenéhové - kočovný kmen jihoruských stepí, kočoval po Dněpru. živil se přepadáváním karavan, ohrožoval obchod Kyjevské Rusi s Byzancí, nájezdy Pečeněhů byly zastaveny roku 1036 Jaroslavem Moudrým, nová hrozba - Polovci • založení Kyjeva - Kij z kmene Poljanů se svými bratry Ščekem a Chorivem založili na břehu Dněpru město, které nazvali podle nejstaršího bratra. K počátkům Kyjeva se váže legenda o bájném kováři Kuzmovi. který piý přemohl ještěra (velikou zmiji) a vyoral s ním kolem Kyjeva veliký val.