Projekt, jehož se ujal pracovní kolektiv z Ustavil slavistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v rámci Univerzity třetího věku. je dnes nanejvýš aktuální: Slované tvoří podstatnou část populace a teritoria dnešní geografické Evropy, ale jen jejich část se po 1. květnu 2004 stala součástí Evropské unie. i když se o dalších přistoupeních uvažuje nebo se dokonce více či méně přesně plánují.
Úloha tohoto jazykově kulturního a v neposlední řadě i geopolitického areálu, k němuž jazykem, kulturou a historií patříme, v dnešní Evropě a jeho vztah k Evropské unii jsou pro střední Evropu obecně a pro Českou republiku a český národ zvláště podstatné. Z dějin i současnosti přirozeně vyplývá zprostředkovací úloha českého teritoria ve vztahu k slovanským nečlenům EU a jistá šance na hlubší poznání aktuálního stavu slovanského areálu jako celku při vší jeho vnitřní zvrásněnosti. rozpornosti a hluboké diferencovanosti. Důkladnější historické poznání znamená i hlubší poznání současných procesů a z toho vyplývající pokus o obezřetnou prognostiku, snad i možnost vyhnout se neblahým krajnostem: zření k jazyku, literatuře a kultuře skoro vždy znamená jemnější, citlivější přístup k integračním i dezintegračním. globalizačním i izolacionistickým, kosmopolitickým i nacionalistickým tendencím dnešní Evropy a světa.