Poznámky: Směry (literární, výtvarné, filosofické)

beletrie, od 18. stol. souhrnné označení pro celou oblast umělecké literatury; v současnosti význam zúžen jen na uměleckou prózu.
publicistika a) žurnalistická, popř. spisovatelská činnost uplatňující se v hromadných sdělovacích prostředcích (tisk, rozhlas, televize); informuje o časových otázkách, které komentuje; b) souhrn časopisů (určitého směru, období) a osob, které je píší a řídí.

klasicismus, obecně stylové tendence navazující na tzv. klasické umění (umění starého Řecka a Říma). Úsilí obnovit proti subjektivněji založeným uměleckým směrům (např. baroko) nadosobní objektivní řád, založený zejm. na rozumové úvaze;
- Směr, který vznikl ve Francii v 17. stol. Opíral se o klasické estetické normy, jež odvozoval z antických vzorů. Důraz kladl na jednotný a pevný řád, stanovený pravidly (N. Boileau-Despréaux Umění básnické); ta vymezovala literární žánry po stránce formální i tematické. Rozlišovaly se žánry “vysoké” (óda, epos, tragédie - považována za nejvyšší umělecký útvar vůbec), které zpracovávaly zejm. témata historická, a žánry “nízké” (bajka, satira, komedie), zachycující život neurozených vrstev. Klasicismus se zaměřoval hlavně na mravní problematiku; zobrazoval nejrůznější lidské vlastnosti a charaktery, které pojímal nadčasově (hrdina, lakomec). Klasicismus vycházel z filozofie racionalismu (vůdcem básníka je rozum) a uměleckou pravdu hledal v napodobování přírody. Obracel se k abstraktně pojímaným ideálům pravdy, harmonie a krásy. Za nejvýznamnější básnické dílo francouzského klasicismu je považována sbírka zvířecích bajek J. de Lafontaina (Fables). Osvícenský klasicismus vznikl ve Francii v 18. stol.; zachovával racionalistický a objektivistický ráz, ale už netrval na dodržování tematických omezení (Voltaire, A. Pope, J. Ch. Gottsched, M. V. Lomonosov aj.). V českých zemích se klasicismus uplatnil zejm. v 1. třetině 19. stol. (A. Puchmajer, Š. Hněvkovský, J. Kollár, P. J. Šafařík Počátkové českého básnictví, J. Jungmann O klasičnosti v literatuře vůbec a zvláště české);