Státnicové otázky: Státní závěrečná zkouška - Mezinárodní vztahy - Teorie a praxe
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Management
- Předmět:Mezinárodní vztahy
- Autor:katerina.loumova
- Rozsah A4:62 strán
- Zobrazeno:1 332 x
- Stažené:8 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:8710
- Poslední úprava:19.09.2016
1) Mezinárodní vztahy jako vědecká disciplína. Zařazení do kontextu společenských věd; předmět zájmu studia;základní pojmy a koncepty
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry. Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1.politická teorie a politické ideologie
2.politická systémová analýza
3.komparativní systémová analýza
4.mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).
Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému. Oblast studia zahrnuje roli národních států, mezinárodních organizací, nevládních organizací a nadnárodních korporací. Mezinárodní vztahy jsou oblastí akademického výzkumu a veřejné sféry. Disciplína vychází z politologie, nicméně prolíná se také s ekonomií, historií, mezinárodním právem, geografií, sociologií apod.
V 20. století proběhly tři důležité konflikty, které formovaly systém mezinárodních vztahů; šlo o první a druhou světovou válku a studená válka.
Současné pojetí klasifikace se zrodilo na konferenci UNESCO v Paříži (1948), odkdy se politická věda (politologie) člení na oddíly:
1.politická teorie a politické ideologie
2.politická systémová analýza
3.komparativní systémová analýza
4.mezinárodní vztahy
Mezinárodní vztahy mají kořeny již ve staré Číně, Indii a antickém světě. Pojem „mezinárodní vztahy“ poprvé použil Jeremy Bentham před koncem 19. století. Původně se tento segment politické vědy nazýval zahraniční politika a zkoumal užší výsek zájmů než MV. Konkrétně to byly zahraniční vztahy jednotlivých národních států a faktory, které je ovlivňovaly (rozhodovací procesy, vznik agendy, diplomacie, embarga, hrozby...). Jako vědní obor se mezinárodní vztahy emancipují po 1. světové válce. První katedra tohoto zaměření se rodí v Aberystwythu na University of Wales (1919).