Životní styl chápeme jako hierarchizovaný systém činností lidí (jedinců, skupin), odrážející se ve vědomí, hodnotách a životních cílech. Životní styl s jeho komponentami: práce, společenská existence, vědomí, působí jako zobecňující a vztažný prostor pro existující různorodost charakteristik. V rámci životního stylu - jako individualizovaného životního způsobu - existují i vzájemně rozporné kvality a skutečnosti. Existují také různé úrovně sociálně deviačního životního stylu (SDS).
Sociálně deviantní životní styl odráží skutečnost, v níž tito jedinci žijí. Je plná nejistot, paradoxů a složitostí, které se v procesu desocializace postupně mění a zrají do stále více vyhraněnějších podob a forem.
Rozlišujeme: (A) nespecifický životní styl, (B) preformační styl, (C) specifický životním styl (SDJ), (D) vyhraněný životní styl (SDJ.)
Každá z uvedených vývojových fází, kterým odpovídá jistý životní styl je založena na základních rozporech, které výrazně ovlivňují danou vývojovou fázi. Typický rozpor uvádíme vždy v úvodu popisu vývojové fáze (příslušného životního stylu). Výše uvedené čtyři životní styly vnímáme v rámci desocializace jako „stádia“. Za vývojové fáze považujeme jejich vnitřní charakteristiky.