Poznámky: Desociální strategie a desociální vývojové fáze
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:80,5 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Filozofická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Sociální vědy
- Předmět:Sociální pedagogika
- Autor:katerina.loumova
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:1 024 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:8776
- Poslední úprava:03.10.2016
Desociální strategie
Již při zběžném pozorování desociálních (deviantních) projevů zjistíme, že exis¬tuje tendence k sociálně netvořivému vnímání a hodnocení produktivní činnosti druhých, nevyvážený vztah mezi plněním povinností a zábavou. Desociální projevy v různých formách znehodnocují produktivní činnost, tvořivou činnost druhých, society, a to v různých formách. Tím, jak svými hodnotami, nebo činností znehodnocují produktivní činnost society, znehodnocují - zdánlivě paradoxně - také svůj volný čas. Dochází k jeho praktické devalvaci.
Mezi aspekty desociální strategie patří vztah produktivní činnosti a zábavy. Volný čas nelze oddělit od charakteru produktivní činnosti, která je adekvátní věku, sociální pozici, roli jedince. Způsob plnění povinností a způsob trávení volného času tvoří vzájemně spjatou dvojici projevů.
V jakékoli kultuře, jakékoliv historické epoše či společenském zřízení jsou se sociální rolí, místem v sociálních vazbách spojena jistá očekávání, hodnocení, ale i povinnosti a starosti. Jakmile nedochází k naplnění povinností, vzniká sociálně netvořivá či parazitní tendence ve vztazích k societě a nezáleží na tom, zda si to jedinec uvědomuje či nikoli. Jestliže ne¬jsou plněny povinnosti, např. v situaci záškoláctví, nemění se tím podstatným způsobem význam volného času? Vždyť volný čas je prostorem pro sebevývoj, který využíváme po splnění svých povinností. Dokonce se dá říci, že plní i roli prohlubování odpovědnosti ve chvílích, kdy si požadavky klade sám jedinec a neplynou z povinnosti.
Již při zběžném pozorování desociálních (deviantních) projevů zjistíme, že exis¬tuje tendence k sociálně netvořivému vnímání a hodnocení produktivní činnosti druhých, nevyvážený vztah mezi plněním povinností a zábavou. Desociální projevy v různých formách znehodnocují produktivní činnost, tvořivou činnost druhých, society, a to v různých formách. Tím, jak svými hodnotami, nebo činností znehodnocují produktivní činnost society, znehodnocují - zdánlivě paradoxně - také svůj volný čas. Dochází k jeho praktické devalvaci.
Mezi aspekty desociální strategie patří vztah produktivní činnosti a zábavy. Volný čas nelze oddělit od charakteru produktivní činnosti, která je adekvátní věku, sociální pozici, roli jedince. Způsob plnění povinností a způsob trávení volného času tvoří vzájemně spjatou dvojici projevů.
V jakékoli kultuře, jakékoliv historické epoše či společenském zřízení jsou se sociální rolí, místem v sociálních vazbách spojena jistá očekávání, hodnocení, ale i povinnosti a starosti. Jakmile nedochází k naplnění povinností, vzniká sociálně netvořivá či parazitní tendence ve vztazích k societě a nezáleží na tom, zda si to jedinec uvědomuje či nikoli. Jestliže ne¬jsou plněny povinnosti, např. v situaci záškoláctví, nemění se tím podstatným způsobem význam volného času? Vždyť volný čas je prostorem pro sebevývoj, který využíváme po splnění svých povinností. Dokonce se dá říci, že plní i roli prohlubování odpovědnosti ve chvílích, kdy si požadavky klade sám jedinec a neplynou z povinnosti.