Poznámky: Výpisky z Mezinárodního práva
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,1 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Mezinárodní právo
- Autor:katerina.loumova
- Ročník:2. ročník
- Rozsah A4:29 strán
- Zobrazeno:1 586 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:8804
- Poslední úprava:03.10.2016
1. STÁLÝ DVŮR MEZINÁRODNÍ SPRAVEDLNOSTI
- zřízen podle čl. XIV Paktu Společnosti národů - cílem vytvoření celosvětového soudu, který by dbal na mírové řešení mezinárodních sporů; orgánem SN ale nebyl → nutnost ratifikace Statutu zvlášť
- Statut přijat 1920, sídlo v Haagu v Mírovém paláci
- první mezinárodní stálý soud s obecnou jurisdikcí
- celkem projednal 66 případů; činnost zastavena až německou okupací Nizozemska v roce 1940 - přemístil se do Ženevy, ale v činnosti již nepokračoval; oficiálně rozpuštěn 1946
1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku (1926)
- Polsko na základě zákona (ze 14. 2. 1920) vyvlastnilo továrnu na dusičnany v Chorzówě + plánovala další vyvlastňování zemědělských pozemků
- Německo: v rozporu s Ženevskou úmluvou z roku 1922 mezi D a PL
- další problém se státním majetkem, který Německo převedlo mezi podepsání Versailleské smlouvy z 1919 a jejím vstupem v platnost mezi D a PL v roce 10. 1. 1920
→ Polsko: takové převody jsou neúčinné a neplatné, protože Versailleská smlouva postoupila Polsku Horní Slezsko se všemi majetky na tomto území
→ problém ochrany majetku při cesi státního území, konkrétně v přechodném území
- SDMS:
- Soud se může zabývat polským zákonem, i když je z hlediska MPa VPo pouze faktem, který vyjadřuje vůli a konstituuje aktivity států stejně jako soudní rozhodnutí nebo správní opatření → Soud může rozhodnout, zda aplikací předmětného zákona Polsko porušilo závazky plynoucí z Ženevské úmluvy
- čl. 4 ŽÚ - datum převodu suverenity nad částí Horního Slezska přidělených Polsku je rozhodujícím datem pro účely uznání převedených právu → Německo mělo právo disponovat svým majetkem do momentu skutečného převodu suverenity, porušením Smlouvy by byl pouze prodej
- zřízen podle čl. XIV Paktu Společnosti národů - cílem vytvoření celosvětového soudu, který by dbal na mírové řešení mezinárodních sporů; orgánem SN ale nebyl → nutnost ratifikace Statutu zvlášť
- Statut přijat 1920, sídlo v Haagu v Mírovém paláci
- první mezinárodní stálý soud s obecnou jurisdikcí
- celkem projednal 66 případů; činnost zastavena až německou okupací Nizozemska v roce 1940 - přemístil se do Ženevy, ale v činnosti již nepokračoval; oficiálně rozpuštěn 1946
1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku (1926)
- Polsko na základě zákona (ze 14. 2. 1920) vyvlastnilo továrnu na dusičnany v Chorzówě + plánovala další vyvlastňování zemědělských pozemků
- Německo: v rozporu s Ženevskou úmluvou z roku 1922 mezi D a PL
- další problém se státním majetkem, který Německo převedlo mezi podepsání Versailleské smlouvy z 1919 a jejím vstupem v platnost mezi D a PL v roce 10. 1. 1920
→ Polsko: takové převody jsou neúčinné a neplatné, protože Versailleská smlouva postoupila Polsku Horní Slezsko se všemi majetky na tomto území
→ problém ochrany majetku při cesi státního území, konkrétně v přechodném území
- SDMS:
- Soud se může zabývat polským zákonem, i když je z hlediska MPa VPo pouze faktem, který vyjadřuje vůli a konstituuje aktivity států stejně jako soudní rozhodnutí nebo správní opatření → Soud může rozhodnout, zda aplikací předmětného zákona Polsko porušilo závazky plynoucí z Ženevské úmluvy
- čl. 4 ŽÚ - datum převodu suverenity nad částí Horního Slezska přidělených Polsku je rozhodujícím datem pro účely uznání převedených právu → Německo mělo právo disponovat svým majetkem do momentu skutečného převodu suverenity, porušením Smlouvy by byl pouze prodej