» Leptospirózní infekce patří k významným zoonózám (saprozoonózám).
» Při hodnocení zdravotního významu lidských leptospirových infekcí je třeba přihlížet k morbiditě a letalitě onemocnění, k délce pracovní neschopnosti a k výskytu různých komplikací.
» Ve veterinární problematice musíme mít vždy na paměti, že leptospirózní infekce mohou představovat značné zdravotní a ekonomické problémy v postižených chovech. Kromě značné morbidity, která si vyžaduje léčebné zákroky, případně nutné porážky postižených zvířat, zanechávají leptospirózní infekce značné následky na zdraví a užitkovosti.
Epidemiologické a epizootologické situace
» Při rozboru epidemiologické a epizootologické situace v leptospiróze se vychází ze skutečnosti, že leptospiry jsou primárními parazity zvířat, především volně žijících drobných obratlovců. Pouze u dvou sérovarů (L. canicola, L. tarassovi) nebyl dosud prokázán přírodní rezervoár a primárním zdrojem jsou proto domácí či hospodářská zvířata (pes, prase).
» Většina sérovarů má typický vztah k určitému druhu zvířat, u kterého nacházíme leptospiry příslušného sérovaru pravidelně i v obdobích snížení epizootologické vlny onemocnění. Takovýto druh zvířat označujeme za hlavního hostitele (rezervoár).
» Hlavní hostitel - rezervoár má rozhodující úlohu při přežívání infekčního agens v přírodních ohniscích.
» V období epizootií leptospirózy mezi volně žijícími zemními savci se nákaza může přenášet i na další druhy zvířat, které žijí s hlavním hostitelem ve společné biocenóze (potenciální rezervoáry).
» Onemocnění těchto zvířat probíhá víceméně inaparentně, leptospiry se dostávají do ledvin, kde se pomnožují a nepravidelně pro různě dlouhou dobu jsou vylučovány močí (u potkanů např. celoživotně).
» Nákaza se v populacích volně žijících zvířat přenáší hlavně infikovanou močí a kontaminovanou půdou. V přenosu infekce se velmi často uplatňuje kontaminovaná voda.