Výživa člověka je jednou ze základních podmínek lidské existence a z tohoto důvodu také jedním z nejdiskutovanějších témat vůbec. Produkce potravin je závislá na přírodních podmínkách (klimatických, geografických atd.) a na zvyklostech lidské společnosti. Ve vyspělých zemích dnes běžně nabídka potravin převyšuje poptávku a vedle potravin, které jsou produkovány za účelem základní výživy se objevuje mnoho komodit, které mají spíše za úkol zpříjemnit konzumentovi život. Příjem potravy totiž úzce souvisí se somatickou (tělesnou) i psychickou kondicí a bývá často ovlivňován znalostmi člověka o kvalitativních a kvantitativních potřebách výživy. Strava je hybnou silou metabolických procesů. V závislosti na příjmu a využití jednotlivých složek potravy se formuje stav výživy, který bezprostředně ovlivňuje zdravotní stav člověka. Totéž platí i obráceně. Od narození, přes dětství, dospělost až do stáří se potřeba výživy člověka mění. Souvisí to jednak se změnou metabolických procesů v lidském organismu, ale i s rozvojem postojů člověka k vlastní výživě. Alternativní způsob výživy je spojován buďto s omezením až vyloučením živočišné složky potravy (vegetariánství) nebo s vyloučením složek potravy, jež nejsou přírodní, jsou tedy chemicky či jinak získané nebo upravované. Alternativní způsob výživy je často součástí určité životní filozofie, která ovlivňuje i další oblasti života jedince.