Studijní materiál: Metody používané pro stanovení stafylokokových enterotoxinů (SE)
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:83,8 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Fakulta veterinární hygieny a ekologie
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Chemie
- Předmět:Chemické laboratorní metody v analýze potravin
- Autor:goldenlife
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:1 strán
- Zobrazeno:563 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:9036
- Poslední úprava:14.11.2016
Metody používané pro stanovení stafylokokových enterotoxinů (SE)
Zavedení imunologických metod, které detekují a konfirmují specifické mikroorganismy a jejich toxiny, do oblasti mikrobiologie umožnila snadná dostupnost různých komerčně vyráběných setů. Základem imunologických metod je specifická reakce mezi protilátkou a antigenem. Antigen bývá buněčná složka sledovaného organismu, např. specifický polysacharid na vnější straně buněčné stěny, bičíkový protein nebo produkt či toxin produkovaný organismem během růstu (Baylis, 2003).
Pro určení příčiny alimentárního onemocnění je dostatečným důkazem detekce SE v potravině (Stewart, 2005). K tomu jsou běžně používány reverzní pasivní latexová aglutinace (RPLA), enzymimunologická metoda (ELISA) a fluorescenční imunologická metoda (ELFA). Nevýhodou těchto metod je jejich využití jen pro detekci klasických SEs (SEA, SEB, SEC, SED, SEE). Detekovatelné množství se u jednotlivých metod liší v závislosti na jejich sensitivitě a specifice (Letertre et al., 2003a).
Zavedení imunologických metod, které detekují a konfirmují specifické mikroorganismy a jejich toxiny, do oblasti mikrobiologie umožnila snadná dostupnost různých komerčně vyráběných setů. Základem imunologických metod je specifická reakce mezi protilátkou a antigenem. Antigen bývá buněčná složka sledovaného organismu, např. specifický polysacharid na vnější straně buněčné stěny, bičíkový protein nebo produkt či toxin produkovaný organismem během růstu (Baylis, 2003).
Pro určení příčiny alimentárního onemocnění je dostatečným důkazem detekce SE v potravině (Stewart, 2005). K tomu jsou běžně používány reverzní pasivní latexová aglutinace (RPLA), enzymimunologická metoda (ELISA) a fluorescenční imunologická metoda (ELFA). Nevýhodou těchto metod je jejich využití jen pro detekci klasických SEs (SEA, SEB, SEC, SED, SEE). Detekovatelné množství se u jednotlivých metod liší v závislosti na jejich sensitivitě a specifice (Letertre et al., 2003a).