1. Konstrukční systémy budov, hlavní konstrukční části budov, materiálové a technologické varianty ks
konstrukční systém - celek složený z navzájem propojených prvků a subsystémů, které jsou vzhledem k vnějšímu působení okolí ve vztahu vzájemné interakce vnější vlivy na ks: zatížení, teplota, vlhkost, radiace, hluk, mechanické opotřebení, chemické, návrh ks: všechny složky syst. musí být ve vzájemné rovnováze a stejně důležité dnes-důsledné oddělování subsystémů (nosné kce, kompletační, technické, technol. funkční vybavení) - podle uspořádání nosných kcí - stěnový, skeletový, kombinovaný, zvláštní
A) Stěnový ks podélný, příčný, kombinovaný zděný, monolitický, montovaný (bloky, blokopanely, panely, buňky) - podélný nosné stěny || s průčelím (podélné trakty), stropy | k průčelí u nízkých objektů ( V< Š) + dobrá variabilita půdorysu, dobré vedení ZTI - malá prostorová tuhost (odolnosti proti vodorovným silám-vítr), malá variabilita fasády, vnější nosné stěny mají fci tep-izolační → roste tloušťka prostorovou tuhost proti účinkům vodor.sil zajišťují: - ve směru podélném - podélné nosné stěny - ve směru příčném - tuhé stropní kce (ŽB, monolitické), tuhé příčné stěny (štítové, schodišťové, mezibytové), ztužující věnce