1. Vývoj kognitivních procesů v ontogenezi - teorie J. Piageta:
Pokud chceme dobře pochopit Piagetův pohled na dítě, představme si, že dítě je jakýsi malý badatel. Dítě provádí určité pokusy s věcmi a lidmi kolem sebe i samo se sebou - zkouší, co se stane, když… Při každé nové příležitosti, kdy dítě potká nový předmět svého zájmu a zkouší dosavadní fungující teorii. Když nefunguje, dítě vypracuje teorii novou. V Piagetově teorie se tyto teorie nazývají schématy. Každou novou událost dítě začlení do hotového schématu. Tento proces Piaget nazývá asimilace. Když situace nezapadá do dosavadního schématu, nastává jeho modifikace - toto Piaget nazývá akomodace.
Psychologové i učitelé si kladli otázku, které faktory nejvíce ovlivňují přechod z jednoho stádia do druhého. Piaget tvrdí, že se jedná o čtyři faktory a to: 1. zrání 2. učení 3. sociální zkušenosti 4. ekvilibrace
Ani jeden z těchto 4 faktorů nepůsobí osamoceně; pro zdárný vývoj dítěte je nutná jejich spolupráce.
Piaget předpokládal, že existují 4 hlavní stádia kognitivního vývoje: 1) senzomotorické stádium (od narození do 2 let) 2) Předoperační stádium (2 - 7 let) 3) stádium konkrétních operací (7 - 11 až 12 let) 4) stádium formálních operací (11 až 12 let a více)