1. Pracovní materiál strojů pro zemní práce - horniny
1.1. Vlastnosti hornin Z hlediska zpracovatelnosti se řadí horniny (nerudné) k materiálům nehomogenním a anizotropním. Jejich mechanické vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny působením vnějších vlivů (vlhkostí, erozí ap.), což způsobuje značné potíže při výpočtech odporů, kterými reagují na svojí zpracovatelnost. Proto je nutné seznámit se základními a vzájemnými souvislostmi těchto materiálů.
Hrubé rozdělení hornin podle ČSN 73 1001: - dobře soudržné horniny - nesoudržné nebo slabě soudržné
Horniny vznikají v průběhu geologických procesů zvětrávání, transportu a sedimentace z vyvřelých, hlubinných a sedimentárních skalních hornin. Toto zvětrávání může být buď: mechanické - nastává v důsledku atmosférických účinků, vlivem střídání nízkých a vysokých teplot, činností povrchové a prosakující podzemní vody, ledu a větru chemické - způsobené slabými chemickými roztoky, které se vyskytují v přírodě
V zemské kůře se vyskytují prvky ve sloučeninách, které nazýváme minerály - primární horninotvorné - sekundární Ve skalních horninách je známo asi 200 horninotvorných materiálů primárních (křemen, živec, uhličitany, slídy ap.). Sekundární minerály se ve sklaních horninách nevyskytují. Vznikají chemickým zvětráváním, které způsobuje desintegraci a změny mineralogického složení skalních hornin. Dále bude věnována pozornost zjišťování vzájemných účinků mezi nástrojem a rozpojovanou horninou, vnějším vlivů při jízdě, zatížení strojů a jejich částí apod. Vždy půjde o spojení materiál - stroj. Z tohoto hlediska bude nutno se zajímat o takové vlastnosti geologických materiálů, které ovlivňují předchozí účinky z hlediska energetické náročnosti.