Studijní materiál: Vývoj systému mezinárodních vztahů a jeho reflexe

1. Historické systémy mezinárodních vztahů

Klasické Řecko

- zkoumání MV se obecně zaměřuje na kontakty mezi polit.útvary - v současném systému jde o vztahy mezistátní
- Řekové sdíleli společnou kulturu (jazyk, náboženství, architekturu, olympijské hry, atd.), ale nebyli součástí jediného polit.celku - existovaly městské státy = polis, bylo jich několik set buď nezávislých nebo částečně podřízených mocnějším sousedům
- decentralizovaný charakter = základní charakteristika řeckého systému
- mezi polis existovaly obchodní kontakty, ale docházelo i ke konfliktům - řešily se jednáním ale i válkou, příčinou byla obchodní expanze doprovázená nárůstem námořní síly (obchod na moři)
- mocenská centra: Athény, Sparta, Théby, Korint
- neustálé pokusy center o hegemonii = ovládnutí ostatních polis při zachování jejich vnitřní autonomie a stanovení pravidel politické hry rámci systému - často tyto pokusy vedly k vytvoření protihegemonické aliance, kt. tyto snahy zmařila
- jednota ani proti Perskému nátlaku, část řeckých polis vytvořila protiperskou alianci - zvítězila u Marathonu, Salaminy nebo Platají
- přílišný vzestup Athén je bržděn vytvořením protiathénské aliance v čele se Spartou = Peloponéská válka (431 - 404 př.Kr.) - vítězí Sparta podporovaná na moři Persií
- i Persie brání sjednocování Řecka, kt. by znamenalo hrozbu pro její říši, což se potvrdí
- Filip Makedonský ovládne řecká polis a jeho syn Alexandr si podmaní i Perskou říši a vytvoří Makedonskou říši na okamžik (333 - 323 př.Kr.)

Římské impérium

- římský systém je už v období republiky maximálně centralizovaný na rozdíl od Řecka
- vzniká i Kartágo = městský stát na území dnešního Tunisu + Sicílie
- střet Říma s Kartágem = Punské války (264 - 201 př.Kr) → zničení Kartága r. 146 př.Kr.
- Řím se rozrůstá do západního i východního Středomoří - obsazuje Řecko, Egypt, Malou Asii, …
- v 1.stol. před Kr. krize → vznik císařství - to vede k upevnění římské moci a konsolidaci říše
- pax Romana = symbolizuje vnitřní řád a stabilitu impéria
- ve 2.stol. po Kr. nastává zlatý věk impéria - Středomoří je vnitřním mořem impéria
- nejednalo se o vnitřně jednotný celek, např. na západě se mluvilo latinou, na východě řečtinou - pnutí mezi V a Z vede k rozdělení říše r.395 na Západořímskou (Řím) a Východořímskou (Konstantinopol)
- hlavní hrozby ve 3.století - na V obnovení Perské říše a na Z tlak barbarů
- 476 - konec Západořímské říše
- Východořímská říše se přejmenovává na říši Byzantskou