V první části článku ukazuje nedostatky současného pojetí světočáru, poté představuje koncept kosmopolitismu (stanovuje 4 základní principy) a nakonec jej odlišuje od utopianismu. Protože globalizace tvoří nové obrysy a sféry politiky a přináší nové, měnící se okolnosti, ideologie kladoucí důraz na národní stát (nacionalismus, patriotismus) nedokáží řešit problémy tohoto globálního věku. Proto Held navrhuje aplikovat kosmopolitismus, o kterém odvážně tvrdí, že je stejně trefný a vhodný jako teorie moderního státu v době, kdy byla prvně, v Leviatanu, formulována. V době globalizace se vše děje s vyšší intenzitou, rychlostí i dopadem na mnohé aspekty sociálního života. Výsledkem je globální ekonomie, nonstop obchod i globální systémové problémy (AIDS, terorismus, oteplování, atd.) - to všechno přináší výzvy pro povahu a formu vládnutí a uspořádání. Rozepisuje se tady o tom docela květnatě, ale pořád jde jen o to, že globalizace přináší nové problémy, hrozby, výzvy, na které stávající „starý“ systém neumí dobře reagovat.