1. Kolektivní volba (Model správce a pána a jeho aplikace. Dosahování většiny v přímé demokracii. Condercetův paradox. Teorém mediánového voliče. Konvergence politik v modelu mediánového voliče. Systémy více politických stran. Zájmové skupiny a lobbying). MODEL SPRÁVCE A PÁN Podstata problému „pána a správce“ • prostředí nedokonalých informací • správce jedná z pověření pána • rozdílné zájmy správce a pána » správce nebude poskytovat klíčové informace pánovi, pokud k tomu není nějakým způsobem motivován (mzda, transfery, volby) » motivovat správce může být nákladné, proto výsledné řešení může být suboptimální oproti situaci s dokonalými informacemi
»
vztah mezi pánem a správcem je nastavován pánem, který chce maximalizovat vlastní užitek
»
hlavní aplikace: vlastník podniku a manažer podniku -> management firmy je lépe informován o dění ve firmě než vlastníci (= informační asymetrie) a může těchto informací zneužít pro vlastní prospěch (=oportunitní chování manažerů), což vede k neefektivitě a vyšším nákladům Pán a správce v politické ekonomii Delegace rozhodovacích pravomocí na politiky s odlišnými preferencemi je charakteristická pro většinu kolektivních rozhodnutí. Ve velkých skupinách musí být rozhodování zastupitelské: → dochází tak k delegaci rozhodovacích pravomocí z voličů na politiky → Politici ovšem nemají ohledně politik stejné preference jako voliči → Protože politiky provádějí politici, podoba politik závisí na jejich preferencích a na pobídkách, které mají od voličů.