Architektonický systém vycházející z klasické řecké antické architektury. Je charakterizován sloupy a kladím (překladem) Řecké tvary jsou v podstatě normovány mi tj. architektonickými řády. Prodělávají však vývoj, na každé stavbě se v detailech liší. Zásadní odchylky jsou však vzácné Základem klasické řádové architektury je systém vertikálních nosných článků (sloupy, pilíře) a horizontálních nesených článků (překladů neboli kladí). Proto se tento systém často nazývá také systémem sloupových řádů.
Dórský řád - od 6. století př. n. l - těžký výraz, tvrdý, mužský - nejvíce rozšířený v archaickém období (Velké Řecko), jeho aplikace končí většinou klasickým obdobím - monumentální prostota až strohost, kterou vyvažují jen plastické výzdoby tympanonu a metop - odkazy na dřevěnou architekturu, ze které přechází na kamenné stavby (některé stavby - postupně dřevěné sloupy obměňovány kamennými); postupně ustálená sestava - dórský řád; hlavice se postupně zužuje, hmota se zmenšuje - dórský řád vznikl na základě mykénského megara sloup: - dórské sloupy nejmohutnější ze všech antických sloupů, proto se tento styl - na rozdíl od iónského - nazývá také mužským; - dřík má entansi = po pozvolné křivce sbíhá do místa dosedání na hlavici (entaze - sloup se směrem vzhůru zužuje a je navíc mírně vydutý do soudku) - dřík je kanelován (nejčastěji 20 žlábky, které se stýkají ostrou hranou) hlavice: - skládá se z krčku, echinu a abaku - krček měl tvar výžlabku, dole je vymezen rýhou = scamila a sahá až k echinu - echinus = rotační těleso parabolického profilu, na spodní straně je zdoben 3 pásky (anule) - abakus = čtvercová deska lícující s echinem