1. Konstrukční soustavy stěnové, skeletové, kombinované, stabilita stavebních konstrukcí - princip a základní typy zabezpečení stability pro jednotlivé typy (konstrukce dřevěné, ocelové, železobetonové, zděné)
Konstrukční části budovy dle statického působení: konstrukce nosné (přenáší veškeré zatížení do základů a následně ze základů do podloží; zajišťují stabilitu budovy) a konstrukce nenosné (tyto konstrukce samy nic nepřenáší, ale naopak jsou nesené nosnými konstrukcemi)
Hlavní konstrukční části budovy: Základy (přenáší zatížení do základové půdy), svislé nosné kce (přenáší veškeré zatížení do základů), vodorovné nosné kce (přenášejí zatížení stálé a nahodilé do svislých kcí), kce spojující různé úrovně (umožnují komunikaci mezi výškovými úrovněmi), střešní kce (chrání objekt před povětrnostními vlivy)
Konstrukční systém (soustava): = způsob zabezpečení prostorové tuhosti stavby Souhrnné uspořádání charakteristických nosných kcí, které vytvářejí statické vlastnosti objektu (tzn zajištění rovnováhy všech vnitřních i vnějších sil a jejich bezpečné převedení do zákl. půdy)
Pro působení konstrukčního systému je rozhodující uspořádání svislých nosných kcí. Existují dva hlavní systémy: ● Systém stěnový - svislými nosnými kcemi jsou stěny ● Systém skeletový - svislými nosnými kcemi jsou sloupy, stěny jsou zde jen lehké a plní výplňovou fci
Dále existuje: Systém kombinovaný: kombinace mezi stěnovým a skeletovým, například obvodové nosné zdivo a vnitřek vynesen sloupy