1. Prevence násilného konfliktu - V éře po SV vzrůstá konsensus o potřebnosti prevence napříč různými organizacemi o Částečně reakce na katastrofy ve Rwandě, Jugoslávii atd. o Také uvědomění, že je jednodušší zvládat konflikt než docílí bodu ozbrojeného konfliktu o Také kvůli globalizaci současných konfliktů (vlny uprchlíků. Destabilizace regionu atd.) - Otevřen prostor mezinárodním intervencím - Je možné upozornit na partikulární faktory, které mohou vést k prevenci konfliktu o Problematické zkoumání konkrétního vlivu daného faktoru - Již jsou zde „preventoři“ působící napříč příčinami válek - Lehká a hluboká prevence o Aktivní opatření na prevenci konfliktu lze rozdělit do dvou skupin: • Lehká (operační) prevence: cílí na prevenci situací, které by mohly přerůst v konflikt. Nezatěžuje se zkoumáním příčin apod., jejich cílem je prevence latentních či vnímaných konfliktů, aby nepřerostly v kruté ozbrojené konflikty. Např. diplomatické intervence, dlouhotrvající mise. V dnešní době jde o snahu zlepšit mezinárodní kapacitu k intervenci v konfliktech, než se stanou násilnými. • Hluboká (strukturální) prevence: snaha najít základní příčiny, včetně souvisejících konfliktů zájmů a hodnot. V dnešní době jde především o ekonomická a politická opatření adresovaná zdrojům konfliktu (např. podpora ekonomického rozvoje, posílení sdílených norem)