Studijní materiál: Výpisky a publikace - Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:80,4 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Politologie
- Studijní obor:Bezpečnostní a strategická studia
- Autor:clean.bandit
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:12 strán
- Zobrazeno:852 x
- Stažené:2 x
- Velikost:16,2 MB
- Formát a přípona:Archiv souborů (.rar)
- Jazyk:český
- ID projektu:9567
- Poslední úprava:06.02.2017
Výpisky - Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru - Šmíd, Vaďura
Teorie
Koncept národa je spojen s myšlenkou jeho suverenity -> mohou vypuknout obrozenecké snahy a konečná emancipace národů v důsledku rozpad velkých impérií.
ANDERSON rozlišuje 4 generace nacionalistických hnutí resp. 3 druhy nacionalismů, které z jednotlivých epoch vzešly:
1. Americká hnutí za nezávislost z přelomu 18.-19. st, v nichž jde v podstatě o požadavek samosprávy a nezávislosti vznesený vyspělým územím vůči mateřské (samosprávné) zemi
2. Evropská vlna nacionalismu, v níž je národ interpretován nikoli pouze jako společenství občanů sdílejících stejné hodnoty, ale zároveň také spojených poutem minulosti. Národ zde získává hlubší, mýtickou dimenzi, vzrůstá význam jazyka a kultury jako pout s jeho minulostí a tradicí
3. Třetí vlna je v podstatě reakcí na dvě předchozí. Anderson ji nazývá „úřední nacionalismus“. Ohrožené imperiální dynastie jím odpovídají na jazykový nacionalismus vlny druhé: př. program rusifikace za Alexandra III. Či anglicizační koloniální projekty za královny Viktorie
4. Čtvrtá vlna začíná rozpadem koloniálních říší po WWII. a vznikem národních států, které se stávají jediným legitimním model politické organizace
Podle ANDERSONA je tedy nacionalismus a etnické cítění pojmem moderním - tedy nesrovnatelná se vztahem premoderního člověka ke svému etniku či národu
Podobný názor s ním sdílí i ERNEST GELLNER
- Pro nějž je klíčovým znakem vytvoření moderního národa rozvoj průmyslové společnosti a její odlišení od uzavřených a teritoriálně ohraničených zemědělských společností.
Teorie
Koncept národa je spojen s myšlenkou jeho suverenity -> mohou vypuknout obrozenecké snahy a konečná emancipace národů v důsledku rozpad velkých impérií.
ANDERSON rozlišuje 4 generace nacionalistických hnutí resp. 3 druhy nacionalismů, které z jednotlivých epoch vzešly:
1. Americká hnutí za nezávislost z přelomu 18.-19. st, v nichž jde v podstatě o požadavek samosprávy a nezávislosti vznesený vyspělým územím vůči mateřské (samosprávné) zemi
2. Evropská vlna nacionalismu, v níž je národ interpretován nikoli pouze jako společenství občanů sdílejících stejné hodnoty, ale zároveň také spojených poutem minulosti. Národ zde získává hlubší, mýtickou dimenzi, vzrůstá význam jazyka a kultury jako pout s jeho minulostí a tradicí
3. Třetí vlna je v podstatě reakcí na dvě předchozí. Anderson ji nazývá „úřední nacionalismus“. Ohrožené imperiální dynastie jím odpovídají na jazykový nacionalismus vlny druhé: př. program rusifikace za Alexandra III. Či anglicizační koloniální projekty za královny Viktorie
4. Čtvrtá vlna začíná rozpadem koloniálních říší po WWII. a vznikem národních států, které se stávají jediným legitimním model politické organizace
Podle ANDERSONA je tedy nacionalismus a etnické cítění pojmem moderním - tedy nesrovnatelná se vztahem premoderního člověka ke svému etniku či národu
Podobný názor s ním sdílí i ERNEST GELLNER
- Pro nějž je klíčovým znakem vytvoření moderního národa rozvoj průmyslové společnosti a její odlišení od uzavřených a teritoriálně ohraničených zemědělských společností.