Státnicové otázky: Vypracovaný státnicový okruh - Bezpečnostní politika

1. BALABÁN, Miloš, DUCHEK, Jan, STEJSKAL, Libor - Kapitoly o bezpečnosti.

1.1 Bezpečnost, její koncept a souvislosti
Bezpečnost - stav neexistence hrozby pro referenční objekt, kdy je zásadně eliminované riziko hrozby, případně stav, kdy tento objekt je k eliminaci stávajících či potencionálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat
• objektivní bezpečnost (reálná neexistence nebezpečí) X subjektivní bezpečnost (myslíme si, že jsme v bezpečí)

negativní vymezení - spočívá v důrazu na nepřítomnost a potlačení hrozeb, nebezpečí a rizik
pozitivní vymezení - značně problematické, lze jen obtížně stanovit, od jaké míry je subjekt
bezpečný a co vše proto musí být zajištěno

bezpečnost má dvě významové roviny:
a) jde buď o atribut (znak, kritérium, vlastnost, jenž může nabývat hodnot od nuly po úplnost; bezpečná vzdálenost, bezpečný zdroj informací)
b) funkční sféru (oblast činnosti) či dokonce politiku
- jde o ideální stav (či spíše představu o něm), který nemůže být naplněn absolutně, proto je potřeba bezpečnost vnímat jako proces naplňování této představy

▪ koncept rozšiřování bezpečnosti
- během studené války bezpečnost chápána jako vnější bezpečnost (vojenský a politicko-mocenský význam), hrozbou konflikty mezi státy či bloky států; vnitřní bezpečnost zahrnovala ochranu před nepořádkem a rozkladnými živly; stát měl monopol na použití ozbrojené síly a násilí
- od roku 1982 (zpráva Olofa Palmeho) snaha o společnou bezpečnost jako protiváhu nukleárním zbraním
- po skončení studené války se prosazuje pojetí, které rozšiřuje škálu bezpečnostních fenoménů v následujících aspektech: