Státnicové otázky: Vypracované zkouškové otázky ke státnicím - okruh Systém nižších rostlin
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,8 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Biologie
- Předmět:Biologie
- Autor:clean.bandit
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:14 strán
- Zobrazeno:1 220 x
- Stažené:4 x
- Velikost:0,4 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:9598
- Poslední úprava:13.02.2017
Lišejníky - charakteristika, rozmnožování, zástupci.
Lišejníky jsou složené organismy, v nichž žije v symbióze houba (mykobiont) a sinice nebo řasa (fykobiont). Lichenismus - houba získává od řasy asimiláty, řase poskytuje vodu a anorg. látky.
Stélka: 1) heteromerická - fykobiont je soustředěn do určité oblasti stélky.
a) horní korová vrstva - tvořena houbou, pseudoparenchym (houbová vlákna druhotně srůstají)
b) gonidiová (řasová) vrstva - plektenchym bohatý na buňky fykobionta (řasa+houba)
c) dřeň - jen houbová vlákna, plektenchym
d) spodní korová vrstva - z ní vyrůstají rhizoidy (jednotl. houbová vlákna) nebo rhiziny (svazky vláken)
2) homeomerická - méně častá, fykobiont je volně roztroušený, rosolovitý typ stélky
Rozmnožování:
A) nepohlavní: Fragmentace - úlomky stélky. Soredie - mikroskopické kulovité shluky houb. vláken s buňkami fykobionta. Buď pokrývají celou stélku (tzv. sorediózní stélka) nebo jsou omezeny na určitou plochu (tzv. sorál) - většinou na okraji. Izidie - makroskopické výrůstky stélky, které se odlamují (obs. všechny vrstvy stélky) a mají různý tvar (kyjovitý, válcovitý, šupinkovitý). Práškovité povlaky - jestli řasová složka převládne nad houbovou pak stélka neudrží tvar a rozpadá se na prášek (zrníčka), kt obsahují houbová vlákna i buňky fykobionta.
B) pohlavní: méně často. Děje se pouze prostřednictvím houby. Podle toho, do kterého řádu náleží, vytvoří plodničky podobné vřeckovýtrusným houbám (miskovité plodnice -apothécium, lahvicovité - perithécium)
Výskyt a význam: na biotopech, kde by nemohla samostatně existovat ani houba, ani řasa (polární oblasti, vysoké hory, pouště apod.). Pionýrské organismy, půdotvorné, schopné rozrušovat skalní podklad. Snáší velké povětrnostní výkyvy, identifikátory ŢP, hromadí Cs, Sr, užití jako léčiva.
Systém: 1) heteromerická stélka
a) gymnokarpní (apothecia): Lupenité lišeníky - terčovka bublinatá (Parmelia physodes), terčník zední (Xanthoria parietina). Keříčkovité lišejníky - dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), provazovka (Usnea). Korovité lišejníky - mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), misnička zední (Lecanora muralis)
b) pyrenokarpní (perithecia): nitroplodka (Dermatocarpon)
2) homeomerická stélka - huspeník (Collema)
Lišejníky jsou složené organismy, v nichž žije v symbióze houba (mykobiont) a sinice nebo řasa (fykobiont). Lichenismus - houba získává od řasy asimiláty, řase poskytuje vodu a anorg. látky.
Stélka: 1) heteromerická - fykobiont je soustředěn do určité oblasti stélky.
a) horní korová vrstva - tvořena houbou, pseudoparenchym (houbová vlákna druhotně srůstají)
b) gonidiová (řasová) vrstva - plektenchym bohatý na buňky fykobionta (řasa+houba)
c) dřeň - jen houbová vlákna, plektenchym
d) spodní korová vrstva - z ní vyrůstají rhizoidy (jednotl. houbová vlákna) nebo rhiziny (svazky vláken)
2) homeomerická - méně častá, fykobiont je volně roztroušený, rosolovitý typ stélky
Rozmnožování:
A) nepohlavní: Fragmentace - úlomky stélky. Soredie - mikroskopické kulovité shluky houb. vláken s buňkami fykobionta. Buď pokrývají celou stélku (tzv. sorediózní stélka) nebo jsou omezeny na určitou plochu (tzv. sorál) - většinou na okraji. Izidie - makroskopické výrůstky stélky, které se odlamují (obs. všechny vrstvy stélky) a mají různý tvar (kyjovitý, válcovitý, šupinkovitý). Práškovité povlaky - jestli řasová složka převládne nad houbovou pak stélka neudrží tvar a rozpadá se na prášek (zrníčka), kt obsahují houbová vlákna i buňky fykobionta.
B) pohlavní: méně často. Děje se pouze prostřednictvím houby. Podle toho, do kterého řádu náleží, vytvoří plodničky podobné vřeckovýtrusným houbám (miskovité plodnice -apothécium, lahvicovité - perithécium)
Výskyt a význam: na biotopech, kde by nemohla samostatně existovat ani houba, ani řasa (polární oblasti, vysoké hory, pouště apod.). Pionýrské organismy, půdotvorné, schopné rozrušovat skalní podklad. Snáší velké povětrnostní výkyvy, identifikátory ŢP, hromadí Cs, Sr, užití jako léčiva.
Systém: 1) heteromerická stélka
a) gymnokarpní (apothecia): Lupenité lišeníky - terčovka bublinatá (Parmelia physodes), terčník zední (Xanthoria parietina). Keříčkovité lišejníky - dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), provazovka (Usnea). Korovité lišejníky - mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), misnička zední (Lecanora muralis)
b) pyrenokarpní (perithecia): nitroplodka (Dermatocarpon)
2) homeomerická stélka - huspeník (Collema)
Klíčová slova: