Pojetí organických říší a jejich členění je diametrálně odlišné v chápání jednotlivých autorů. Původní Linného koncepce dvou organických říší, rostlinné Regnum vegetabile a živočišné Regnum animalia, byla doplněna organickou říší hub Fungi a prokaryotických organismů Monera, později i říší Protista (Protoctista, „nejjednodušší“). Posledně jmenovaná říše zahrnovala relativně jednoduché organismy, které nesplňovaly kritéria pro zařazení do výše ustavených říší rostlin, hub nebo živočichů. Původně byly řazeny do říše rostlin i sinice. Ty však byly s ustavením nové říše prokaryotických organismů zařazeny spolu s bakteriemi do říše Monera. Současný trend je možno dokumentovat na pojetí Whittakera z roku 1969 (obr. 0/2), který vyčlenil pět organických říší. Prokaryotické organismy tvoří říši Monera, eukaryotické jednobuněčné organismy říši Protista. Eukaryotní organismy jsou na základě přijímání potravy rozděleny na říši rostlin Plantae (fotosyntéza), říši hub Fungi (absorbce živin) a říši živočichů Animalia (příjem živin polykáním). Současné sytémy toto pojetí rozdělení na pět organických říší s menšími či většími obměnami respektují. Mimo celý systém pak stojí nebuněčné biologické jednotky (předbuněčné biologické jednotky, předbuněčné částice Aphanobionta), kam se řadí viry a viroidy. Použitý systém je patrný z obrázku 0/3.