1. BYZANTSKÉ UMĚNÍ A PŘÍPADY JEHO VLIVU NA ZÁPADĚ - chronologie: 1) 4. - 7. st. - před ikonoklasmem - doba vlády císaře Justiniána (6.st.); vznikla Hagia Sofia, stavby v Ravenně, Soluni (mozaiky) 2) 10. - 12. st. - makedonská renesance: obnova výtvarné aktivity, převažuje malířství, mozaiky v interiérech - především desková malba (Bohorodička vladimírská 1125, Cařihrad) 3) první dvě třetiny 13. st. - latinské císařství: pro Byzanc krize - retrospektivní ráz 4) konec první pol. 15. st. - rozpad BŘ - centrum se přesouvá na Balkán - architektura: - díky šíření křesťanství vzniká potřeba nových, velkých prostor pro kázání -> vzorem tzv. baziliky - původně královské síně, krytá tržiště a veřejné soudní síně; podlouhlá místnost s užšími síněmi podél delších stran, které byly odděleny řadou sloupů, ne konci půlkruhový prostor pro soudce - apsida -> později prostor pro oltář - architektura - hl. materiálem cihly - znaky: - sloupy, které v Římě měly převážně dekorativní funkci, zde přebírají funkci nosnou - valené, křížové i sférické klenby - v Z Evropě - např. Ravenna - chrámy orientovány z V na Z -> největší význam apsida a oltář - v Byzanci hierarchie spíš od shora dolů - největší význam kupole - neposvátbější náměty (Kristus Pantokrator - Všemohoucí a sv. Trojice); dále pendativy a trompy (Kristův a Mariin život); niky, sloupy, stěny, boční prostory (zpodobnění světců) - 4 zákl.typy kostelů: - jednoduchá bazilika s trámovým krovem - např. Ravenna - centrály s kruhovým půdorysem, např. Sv. Michael na Anaplu; nebo osmibokým - San Vitale - bazilika s kupolí - kombinace dvou předešlých typů, hl. loď nese valenou klenbu, kněžiště překlenuto kupolí - typický y ryze byzantský typ kostela s půdorysem řeckého kříže - od 6. st., nad křížením je kupole, kostel sv. Jana v Dresu