Studijní materiál: Základy informační gramotnosti

Úvod

Nechci si hned na úvod skripta stěžovat, ale psát text tohoto typu je práce dost nevděčná. Má se totiž jednat o studijní oporu, která má provázet studenty v průběhu jejich studia na vysoké škole tak, aby si udělali základní obraz o tom, jak má vypadat správný biolog a jeho práce. A v tom je ale právě ten problém. Ne, že by se nedalo říci, co od takového studenta požadovat. Větším problémem je tempo vývoje moderních přírodních věd. Proto jsem se obecně snažil skriptum vystavět spíše na obecně platných tezích a na dalších zdrojích, ze kterých lze čerpat aktuální informace. Tento postup se ale daří dodržet u prvních kapitol ohledně historie přírodních věd, zásad typografie, psaní textů a podobně. Samozřejmě se to nedá u návodů na práci se softwarem nebo při výčtu aktuálních internetových zdrojů. Jedním ze základních problémů skripta je fakt, že informace o softwaru rychle zastarávají. Návody, které se ve skriptu dozvíte, tím pádem za chvíli nebudou platné a funkcí, které software poskytuje, bude mnohem více. To by ale nemělo vadit, protože spíše jde o to vědět, že existuje daná možnost a dohledat ji i v nových verzích softwaru.

Vysoká škola má připravit studenta tak, že dokáže vyhledat, srovnat a vyhodnotit správnost informací. Tím pádem by nepřesnosti nebo zastaralé informace z dané oblasti neměly být studentům na obtíž. Naopak, nedostatky ve skriptu by jej měly nutit studovat z více recentních zdrojů.

Správný biolog by měl ve stručnosti „mít dobré znalosti ze svého oboru, měl by umět získávat informace, pracovat s nimi a dále by je měl umět prezentovat“. Co si můžeme pod tímto krátkým shrnutím představit ve skutečnosti? Absolvent studia biologie by měl splňovat následující požadavky:

• Mít základní přehled v biologických vědách a zároveň by měl mít velmi dobré znalosti ve své specializaci. Znalosti jsou v podstatě zjišťovány pedagogy v průběhu státní závěrečné zkoušky (základní přehled) a obhajoby závěrečné práce studenta (znalosti ve své specializaci). Testování těchto znalostí zahrnuje řadu všetečných dotazů pedagoga a často překvapivých odpovědí studenta, kterým následně pedagog přisuzuje buď zásadní, nebo minimální význam.
• Umět se orientovat ve zdrojích informací. V průběhu studia je tato dovednost testována zadáváním seminárních prací typu esej a na konci studia pak v závěrečné práci kapitole Úvod (případně Vstup do problematiky, tzn. rešeršní část práce). Větší důraz při kontrole se přitom klade na bakalářskou práci, u diplomové se očekává, že student práci se zdroji informací zvládnul.
• Umět pracovat s daty (ve své specializaci). Biolog by měl umět data jak získat, tak také zpracovat. Což nezahrnuje pouze vytvoření databáze a uložení dat, ale také následnou analýzu (většinou za pomocí statistiky, bioinformatiky a podobných disciplín, které jsou často chybně studenty upozaďovány).
• Umět interpretovat. Často se můžeme v závěrečných pracích setkat s nedostatečným popisem toho, na co student vlastně přišel. Student nasází
do textu desítky tabulek a grafů, aniž by vysvětlil, co to vše v kostce znamená. Interpretace dat je velmi náročný úkol, zvláště pro ty, kteří si pořádně neosvojili ani práci s daty. Toto „umění“ nezískáte četbou knih, ale zlepšuje se, čím více máte s interpretací vlastní zkušenosti.
• Umět prezentovat. Jak učitelské obory biologie, tak odborné biology bude v podstatě „prezentace živit“. Učitelé budou muset umět prezentovat studentům učivo biologie a nové poznatky (zvláště na studium novinek v oboru někteří zapomínají a slepě se řídí pouze osnovami), odborní biologové bude formou prezentací, posterů a vědeckých článků prezentovat své vědecké výsledky.