Studijní materiál: Životní cykly plísní a houb

Životní cyklus kadeřavky broskvoňové (Taphrina deformans)

Dikaryotické mycelium infikuje pletivo hostitele, rozrůstá se subkutikulárně zpočátku v intercelulárních prostorech epidermálních buněk hostitele, postupně však prorůstá hlouběji do tkání hostitelské rostliny a způsobuje nádorovité bujení pletiva hostitele.
Na myceliu se netvoří přezky, rovněž se netvoří gametangia a ani askogenní hyfy.
Ke karyogamii dochází v zygotě, z níž se potom vyvine vřecko. Vřecka jsou uspořádána na povrchu hostitele, plodnice se nevytvářejí. Vřecka mají válcovitý až kyjovitý tvar, nástěnnou plazmu a velkou centrální vakuolu. Stěna vřecka je dvouvrstevná a otevírá se ve zralosti štěrbinou na vrcholku. Askospory jsou jednobuněčné, jednojaderné, vejčité až elipsoidní, vznikají novotvořením. Kolem každého jádra se hromadí plazma, kterou ohraničují vychlípeniny plazmalemy a tak vzniká dvouvrstevná stěna askospory. Obvykle se ve vřecku tvoří 8 askospor., ale často se již uvnitř vřecka askospory množí pučením (tzv. nepravá polysporie) a vzniká větší počet askospor. Z vřecka se askospory uvolňují najednou.
Haploidní fázi představují kvasinkovité buňky, množící se pučením, eventuelně též pučivé pseudomycelium. Tato fáze saprofytická.
Somatogamickou kopulací blastospor, ale též párováním jader v pučivém pseudomyceliu vzniká vláknité, přehrádkované, dikaryotické, paraziticky žijící mycelium.