Téma A: ZÁKLADY OBECNÉ DIDAKTIKY 1. CO JE DIDAKTIKA? Didaktika - teorie vzdělávání a vyučování - didaktika zahrnuje všechny jevy a procesy, které se týkají záměrné myšlenkové a motorické kultivace ve všech formách a stádiích vývoje; pojem vznikl z řeckého slova didaskein = učit; didaktika je součástí základních pedagogických věd. Základním zdrojem poznávání v didaktice je historická analýza, empirické zdroje a teoretická analýza jevu. Dříve J. A. Komenský se domníval, že pedagogika = didaktika, ale v průběhu dějin se ukázalo, že tomu tak není. Terminologie didaktiky: • andragogika - pedagogika dospělých • didaktika - pedagogická disciplína, teorie vyučování; předmětem didaktiky: cíle, obsah, metody a organizační formy ve vyučování • individuální determinace - postup od obecného k méně obecnému • jev = fenomén - to, co se člověku ukazuje, bez rozlišení zda jde o skutečnost či klam • kybernetická pedagogika - „rodná sestra“ obecné didaktiky, teoretický přístup k technologii vzdělávání • metodologie pedagogiky - systém teoretických principů, metod a způsobů popisu, analýzy a objasňování pedagogických jevů; zahrnuje i praktické otázky (plánování, realizace, publikování); v ČR zastává • pedagogická propedeutika - objasnění pedagogických disciplín, pedagogické pojmy, nástin pedagogického myšlení, škola po roce 1989, instituce • pedagogická psychologie - psychologická věda zabývající se změnami, které vznikají v psychice a osobnosti člověka v důsledku působení edukace, výchovy a vzdělávání, sebevýchovy a sebevzdělávání • sebevýchova - soustavná práce na zdokonalování vlastní osobnosti podle cílů, které si vytyčuje; dosažení sebevýchovy = konečný síl výchovného procesu • srovnávací pedagogika - 1) výzkumná metoda, 2) vědecká disciplína, 3) oblast výzkumných aktivit v mezinárodní pedagogice • teorie výchovy - proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji • zákonitost