Studijní opora Teorie výchovy pro pedagogické studium je určena pro účastníky vzdělávacích programů zaměřených na přípravu učitelů a vychovatelů.
Text vychází z analýzy stavu socializace a výchovy dětí a mládeže provedenou v souvislosti s formulováním cílů v oblasti výchovy v užším pojetí, pro kterou se nyní stále častěji užívá pojmu osobnostně-sociální rozvoj. Na tom základě jsou formulovány cíle tohoto rozvoje dětí a mládeže na počátku třetího tisíciletí akcentující přípravu člověka na plnění jeho rolí v náročném ekonomickém, sociálním a kulturním prostředí i v hroženém životním prostředí. Globalizace, integrace a rozporuplnost idejí a jejich praktického naplňování vedou u značného počtu dospívajících jedinců k rezignaci na dosažení velmi náročných vzdělávacích a výchovných cílů a k jejich orientaci na zástupné aktivity nebo až k „nicnedělání“, a jejich důsledkem je celá řada sociálně patologických jevů, jejichž repertoár má spíše tendenci narůstat. Pojem výchova ve smyslu pozitivního, cílevědomého formování osobnosti jedince je tak postupně vytěsňován pojmy prevence, reedukace či resocializace a je zapotřebí tuto situaci aktivně reflektovat a pokoušet se o korekce nežádoucích tendencí v chování, jednání a prožívání značné části populace dětí a mládeže a ve vývoji jejich hodnotové orientace.
Autor studijní opory usiloval v maximální míře o propojení teorie s aktuální výchovnou, resp. preventivní praxí a proto text obsahuje mnoho odkazů na aktuálně fungující koncepce, metodické pokyny či provedené sondy, výzkumy nebo inspekční zjištění. Obsahuje také odkazy na další zdroje, které umožňují její obsah aktualizovat časově, místně i z hlediska naplňování některé z konkrétních rolí v tomto složitém procesu založeném na interakci vychovávajících a vychovávaných subjektů.