MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG Smysl MD: Způsob verbální i neverbální komunikace, který je bytostně podmíněn spoluúčastí druhého či druhých. Nejde při tom jen o účast ve vnějším smyslu: o faktickou přítomnost, o právo na autentický projev, o empirickou vzájemnou znalost nebo o schopnost psychologické empatie. Míru dialogičnosti charakterizuje především stupeň celkové, tedy i vnitřní spoluúčasti - stupeň bytostné vzájemné otevřenosti. Dialog je vztahovým děním, jehož smysl se nevyčerpává přenášením informací nebo vytvářením konsenzu; týká se lidí ne jako zpředmětnitelných a zastupitelných jednotek, ale jako jedinečných osob s vlastní svobodou a odpovědností. Jejich vzájemné porozumění je cílem dialogu.
Dialog jako techné 1)Překážky dialogu: Ničení druhých, ovládání druhých, parazitování na druhých, lhostejnost k druhým 2) Podmínky dialogu: Svoboda, odpovědnost, tolerance 3) Nástroje dialogu: Umění růst, umění dávat, umění přijímat, umění respektovat Dialog jako epistémé: Alterita, hranice poznání, setkání se skutečností, univerzalita Dialog jako mysterion: Lidské osobní bytí, nezničitelnost osob, nepoužitelnost osob, tvořivost osob, absolutní tajemství