V této kapitole porovnává Popper marxismus a fašismus. Tvrdí, že mají téměř stejný intelektuální původ, ale u marxismu lze najít humanistický impuls. Marx se pokusil aplikovat racionální metody na nejpalčivější problémy společnosti, sice neúspěšně, ale to nijak nesnižuje jeho význam. Aspoň nám otevřel oči. Popper uznává Marxův smysl pro fakta, nedůvěru k verbalismu a jeho boj proti pokrytectví. Byl to hlavně teoretik, který se snažil zlepšit osud většiny lidí. Prostředek napomáhající pokroku lidstva viděl v poznání. Bohužel, byl falešným prorokem a oklamal lidi vírou, že historické proroctví je vědecký způsob, jak se zabývat problémy společnosti. Marx byl jedním z prvních filozofů, kteří rozvíjeli pragmatismus. Byl přesvědčen, že praktický politik nutně potřebuje vědecké zázemí. Učil, že věda má přinášet praktické výsledky a předpovídat budoucnost. Filozofie nebo věda by měla svět změnit, ne jej pouze interpretovat. Byl ovlivněn franc. materialisty 18.stol. Nezabýval se čistě filozof. tématy, zajímala jej sociologická a metodologická stránka problémů. Příklon k dualismu těla a duše.