1. Předmět psychologie. Psychologie jako věda, její postavení v systému věd, disciplíny a metody. Pojem psychika.
Název psychologie pochází z řečtiny a znamená nauku o duši (o psychice) (= o duševním životě) = předmět psychologie. K vymezení svého předmětu užívá termíny vědomí a prožívání, ale později se ukázalo, že toto vymezení psychologii nestačí. Psychologie je významná vědní disciplína, která usiluje o upřesnění a vymezení. Vědomí - jedna z psychických vlastností. Umožňuje člověku vytyčovat cíle, plánovat a kontrolovat průběh činnosti. Je spjato s řečí. Prožívání - subjektivní „vnitřní život člověka“. Jedinec ho projevuje prostřednictvím vnějšího chování, výrazem - mimikou radosti, překvapení, bolesti. Ve dvacátém století se objevila kritika psychologie. Psychologie - vědo o chování - američtí behavioristé - chtěli, aby se psychologie omezila na zkoumání vnějšího chování a nezkoumala vnitřní stavy, psychické procesy. Úkolem obecné psychologie je předmět psychologie definovat, určit problémy, které řeší, popsat, analyzovat, utřídit základní poznatky. Zhodnotit metody, které při práci používá.
Duše = psychická realita, psychika. Není to nauka o duši, ale psychologie je věda o psychice a psychických jevech. Psychologické jevy nelze poznávat samostatně vytržené ze života. Psychika - souhrn psychických jevů. Psychologie stojí na pomezí společenských a biologických věd, patří k vědám o člověku - podléhá biologické a společenské determinaci (= příčinná podmíněnost a zákonitá závislost jevů). V širším pojetí - zabývá se i psychikou jiných organismů nižšího vývojového stupně než je člověk - zoopsychologie.
Jednotlivé pojmy týkající se psychologie - psychické jevy a) psychické procesy - jsou částí lidské činnosti, zpravidla mají poměrně krátké trvání b) psychický stav - od psychického procesu může mít delší trvání a působení - nálada c) psychická vlastnost - má ještě delší trvání než psychický stav, např. láska k přírodě d) specificky získané dispozice - vědomosti, dovednosti, návyky, zájmy, postoje