Sekta, latinsky secta, od slovesa sequi, což znamenalo následovat, znamenalo původně „učení“, „směr“, „škola“, „řada následovníků nějakého učitele“ v antickém Římě. V latinském překladu bible - Vulgatě je význam trochu jiný - označuje stranu sporu nebo vydělené skupiny. V Evr. se ustálily 2 významy: buď jako jakákoliv náboženská diferenciace - např. u anglicky píšících buddhistů a hinduistů se objevuje pojmenování sekta vlastního společenství, kt. se oddělilo od původního celku. V křesťanské a islámské tradici má pejorativní význam. V angličtině je běžně sect užíváno ve významu jakékoliv konfesní skupiny.
Český výraz sekta se blíží spíše anglickému překladu cult, jako zkráceninu destructive cult nebo doomsday cults - kulty posledního soud (sekty s očekáváním konce světa). Sectarian by se zase nepřekládalo jako sektářský, ale spíše jako konfesní - bez hodnotícího významu.
Další název byl „Life and environment controlling groups“ - skup. ovládající život svých členů, jenže prakticky všechna náb. se snaží usměrňovat život svých stoupenců. Dále se objevuje označení psychokulty, ale i každý světonázor ovlivňuje lidskou psychiku, a přesto ho nenazýváme psychokultem.
V 60. letech se objevila nová náboženská hnutí. Ve snaze dávat důraz na zavedené systémy se označovala jako sekty, což mělo vyvolat podezření.