Proč věnovat pozornost náboženství? Úvod do úvodu - proč se věnovat náboženství v pohledu sociologie? SOCIOLOGIE - zjistila, že náboženství ve spol. bylo, je a bude - 3 důvody: 1. Schopnost integrovat lidi ve společnosti (nabízí symboly, příběhy a rituály, se kterými se může jednotlivec identifikovat, stejné rituály -> jedno společenství, hloubka symbolů,..) - Durkheim - společensky výhodný model společnosti (přesvědčen o budoucím pokračování, ale společnost není schoná, se takto společensky integrovat), ideály humanismu - v západní společnosti je nepřijatelná smrt člověka z důvodu náboženství? Lidé nyní nejsou míň věřící než byli, jsou pouze jinak věřící. 2. Náboženství nabízí jedinečné interpretační možnosti. Interpretace světa, sebe, - v kontongingentní (nečekané) situaci - věřící člověk může události řešit, uchopovat, v rámci náboženské interpretace. - mimořádně efektivní (těžkou nemoc náboženský člověk interpretuje jako zkoušku, trest,..) Záleží na kvalitě náboženské interpretace - dá se posoudit dle kompatability s vědeckou racionalitou. 3. Náboženství v posledních letech hraje důležitou referenční roli. Referenční bod - místo, ze kterého se mi dostává něčeho důležitého, něco k čemu se upínám - sebepotvrzení, sebeorientace, sebeúcta. V situaci globalizovaného, ale i atomizovaného světa, kdy je člověk ztracen v obrovském přívalu informací a proudu změn se pro řadu lidí stává náboženství vztažným bodem, referenčním bodem. - př. Předměstí Paříže - velké komunity imigrantů ze Somálska, převážně muslimové, odněkud odešli a hledají nový domov - většinou nenacházejí. Sociální dávky, bez práce,.. Jsou výrazně chudší než většina populace, ač na jejich poměry odkud odešli, žijou v luxusu. Člověk je izolovaný a cítí pohrdání majority. Člověk začíná trpět komplexy méněcennosti, cití se osamělý. -> začíná být vice a vice muslimem, protože islám mu pomáhá v životu, v místě, kde se necítí doma. Najednou člověk není ztracený, je členem celosvětové dumy.