Otázka transkulturality se v současném světě stává stále více aktuální. Patrně nejucelenější konceptualizace transkulturality byla napsána profesorem Andreasem Heppem, specialistou na problematiku komunikace a médií se specifickým zaměřením na komunikační teorii kultury médií v transkulturním pojetí. Transkulturalita je podle něj spojena s nebývalým rozvojem médií a jejich vlivu na konstruování sociální reality jednotlivců i společenství. Ovšem jeho pojetí má i svou Achillovu patu.
Podobně jako Hepp, také Marshall T. Poe na současnou situaci nahlíží prizmatem dějin komunikace a jejích historických vývojových forem. Tuto situaci charakterizuje jako mediatizovanou transkulturalitu. Chce tím naznačit specifické a určující působení vlivu současných forem mediálního působení na utváření tzv. transnacionálních identit rozličných subkultur. Postupující rozvoj médií podle něj vytváří zcela nové a ojedinělé předpoklady pro kulturní život a jeho zakoušení. Takové pojetí mediálního vlivu na utváření transkulturní kultury zcela koresponduje s definicí transkulturalismu Clauda Grunitzkého. Ten transkulturalismus vnímá jako „způsob života, ve kterém někteří jedinci nalézají cesty k překročení své výchozí kultury, za tím účelem, aby mohli zkoumat a pronikat kultury cizí“. Ovšem touto hodnotově neutrální definicí se nesmíme nechat ukolébat.