12. Získaná neurotická (psychogenní) nemluvnost Mutismus - terminologie, klasifikace, etiologie, symptomatologie, diagnostika, intervence, prevence a prognóza. Mluvní negativismus, logofobie. Komparace s dysfázií a afázií. Diagnostický a didaktický materiál, speciální metodické, technické a přístrojové pomůcky. Interdisciplinární spolupráce.
Profilující osobnosti a literatura: ŠKODOVÁ, E. Získaná psychogenní nemluvnost: mutismus. (in Klinická logopedie) HARTMANN, B., LANGE, M. Mutismus v dětství, mládí a dospělosti. 2008. KUTÁLKOVÁ, D. Mutismus: metodika reedukace. 2007. PEČEŇÁK, J. Diagnostika mutismu. (in Diagnostika narušené komunikační schopnosti - LECHTA a kol.) TICHÁ, E. Mutismus (in Základy logopédie - Kerekrétiová a kol.). 2009 DVOŘÁK, J. Logopedický slovník. 1998 Mutismus je všeobecně pokládán za hraniční problematiku mezi logopedií, foniatrií a psychiatrií. V psychiatrické terminologii je chápán jako symptom rozmanitých klinických stavů, nejčastěji jako součást depresivního syndromu (Pečeňák, 2003). Terminologie: souborný termín mutismus v praxi většinou zahrnuje (nepřesně) všechny případy, pro něž je hlavním symptomem typická náhlá ztráta schopnosti užívat mluvené řeči - bez ohledu na etiologii a terapii poruchy. Zahrnuje funkční ztrátu řeči, odmítání mluvní komunikace, útlum řeči ze strachu, mlčení ze studu. Definice: Mutismus znamená oněmění, jedná se o nepřítomnost nebo ztrátu řečových projevů, která není podmíněna organickým poškozením centrálního nervového systému. (Klenková, 2006; Škodová, 2003)