ZÁKLADNÍ POJMY OBECNÉ PSYCHOLOGIE - psychika = mysl - nejobecnější psychologický pojem; od řeckého psýché - duše; mysl je zdůrazněním těsné provázanosti nervových a mentálních dějů (vědečtější); psychika je souhrn duševních dějů během celého lidského života, pravděpodobně si uvědomujeme jen jejich část - rozlišení na vědomí (součást psychické zkušenosti) a nevědomí (tyto děje je obtížné dokázat) - J.Searle definuje mysl jako sled myšlenek, citů a zkušeností (vědomých i nevědomých) které utvářejí náš psychický život, myslí si že mysl je skříňka v níž se vyskytují mentální procesy - duše - souhrnné označení pro psychické jevy - duch = nús - spirituální dimenze lidské psychiky, je to její nejvyšší a nejhodnotnější součást - osobnost - označuje individuální utváření lidské psychiky - při popisu vnitřních subjektivních zkušeností adjektiva- psychický, mentální, duševní, duchovní, osobnostní - psychologie existuje díky introspekci a reflexi - introspekce - schopnost pozorovat své vlastní psychické prožitky probíhající ve vědomí; C. Stumpf - „fenomenologie je druh introspekce“; Wundt - fenomenologie se zaměřuje na smysluplné psychické celky - tím se od introspekce liší - reflexe (sebereflexe) - J.Locke, schopnost lidského vědomí obrátit se samo k sobě a pozorovat svou vlastní činnost - prožívání - sled uvědomovaných psychických zážitků - chování - jakákoli lidská tělesná aktivita, jíž lze pozorovat, zaznamenávat nebo měřit; je to nejen mimika, gestikulace ale i fyziologické změny - zvýšení krevního tlaku atd., psychologové se zajímají hl. o vnější tělesnou pohybovou aktivitu (lehké pozorování)