Státnicové otázky: Vypracované otázky ke státní zkoušce z Římského práva
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Předmět:Římské právo
- Autor:quadra
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:269 strán
- Zobrazeno:1 374 x
- Stažené:2 x
- Velikost:1,4 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:10494
- Poslední úprava:19.06.2017
1. Časové vymezení a charakteristika jednotlivých vývojových etap římského práva: doba královská, republika, principát, dominát
● Nejstarší - monarchistické - období (asi 753 - 510 př.n.l.)
Římský historik Livius napsal na přelomu letopočtu Dějiny Říma. V nich vyložil legendární založení tohoto města → mělo se tak stát roku 753 př.n.l. a za zakladatele je označován Romulus. Řím byl založen na sedmi pahorcích (tzv. Septimontium). Je to území o velikosti asi 16 ha (dnešní Palatinum). Romulus dal základ i určitým orgánům, sám se stal prvním králem.
Na území, kde vznikl Řím, žily 3 etnické skupiny - Latinové, Sabinové a Etruskové. Nejpočetnější a nejdůležitější byli Latinové.
Etruskové jsou dodnes obestřeni mnoha tajemstvími. Byli z kmenů na nejvyšší úrovni. Začali zřizovat nový typ organizace → městský stát (civitas). S tím přišel i nový typ práva a politiky. První etruská centra nalezneme v Toskánsku (Florencie) a pak ještě více na sever - Bologna, Miláno. Jižněji od Říma leží Kapua. Do doby expanze Etrusků do střední Itálie lze vložil založení Říma.
V tomto období můžeme mluvit již o městském státu (civitas). Je to určité sdružení svobodných lidí, kteří společně žijí na jednom území jako jeho neomezení vlastníci. Společně ho hájí a společně rozhodují. Musí zde být opevněný městský aglomerát - na vršku, který usnadňoval obranu. V tomto opevnění se pak v případě nebezpečí skryjí všichni občané (pracovali mimo opevnění jako zemědělci a pastevci). Způsob vlády v civitas nebyl stejný, ale bylo zde několik společných bodů:
● Nejstarší - monarchistické - období (asi 753 - 510 př.n.l.)
Římský historik Livius napsal na přelomu letopočtu Dějiny Říma. V nich vyložil legendární založení tohoto města → mělo se tak stát roku 753 př.n.l. a za zakladatele je označován Romulus. Řím byl založen na sedmi pahorcích (tzv. Septimontium). Je to území o velikosti asi 16 ha (dnešní Palatinum). Romulus dal základ i určitým orgánům, sám se stal prvním králem.
Na území, kde vznikl Řím, žily 3 etnické skupiny - Latinové, Sabinové a Etruskové. Nejpočetnější a nejdůležitější byli Latinové.
Etruskové jsou dodnes obestřeni mnoha tajemstvími. Byli z kmenů na nejvyšší úrovni. Začali zřizovat nový typ organizace → městský stát (civitas). S tím přišel i nový typ práva a politiky. První etruská centra nalezneme v Toskánsku (Florencie) a pak ještě více na sever - Bologna, Miláno. Jižněji od Říma leží Kapua. Do doby expanze Etrusků do střední Itálie lze vložil založení Říma.
V tomto období můžeme mluvit již o městském státu (civitas). Je to určité sdružení svobodných lidí, kteří společně žijí na jednom území jako jeho neomezení vlastníci. Společně ho hájí a společně rozhodují. Musí zde být opevněný městský aglomerát - na vršku, který usnadňoval obranu. V tomto opevnění se pak v případě nebezpečí skryjí všichni občané (pracovali mimo opevnění jako zemědělci a pastevci). Způsob vlády v civitas nebyl stejný, ale bylo zde několik společných bodů: