Státnicové otázky: Vypracované otázky z okruhu Analýza rizik a prevence závažných havárií
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Státnicové otázky
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta bezpečnostního inženýrství
- Kategorie:Nezařazené
- Podkategorie:Bezpečnost
- Předmět:Analýza rizik a prevence závažných havárií
- Autor:aladeen
- Ročník:5. ročník
- Rozsah A4:60 strán
- Zobrazeno:1 115 x
- Stažené:1 x
- Velikost:2,4 MB
- Formát a přípona:Archiv souborů (.rar)
- Jazyk:český
- ID projektu:10811
- Poslední úprava:18.09.2017
I. A Dělení mimořádných událostí podle podstaty dějů?
Mimořádná událost
Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému)
Na základě podstaty dějů rozdělení do 3 skupin:
1. Přírodní
2. Antropogenní
3. Kombinované
Přírodní mimořádné události vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejího tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou ve své podstatě reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, svahovými sesuvy, pohyby vodní hladiny (povodně), extremními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha či vedra).
Mimořádná událost
Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. (Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému)
Na základě podstaty dějů rozdělení do 3 skupin:
1. Přírodní
2. Antropogenní
3. Kombinované
Přírodní mimořádné události vznikají působením přírodních sil pozemských i mimozemských, které jsou výsledkem změn akumulace energie uvnitř Země nebo na jejím povrchu. Energie vzniká např. třením pevného obalu Země a jejího tekutého jádra v důsledku rozdílných rotací, rozpadem radioaktivních látek, tlakem zemských vrstev a bloků. Formy stabilizace energetického potenciálu jsou ve své podstatě reprezentovány seismickou aktivitou, vulkanickou činností, svahovými sesuvy, pohyby vodní hladiny (povodně), extremními meteorologickými jevy (větrné smrště, abnormální sucha či vedra).