Vypracované otázky: Vypracované otázky ke zkoušce Vodohospodářské stavby
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:91,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Mendelova univerzita v Brně
- Fakulta:Lesnická a dřevařská fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Lesnictví
- Předmět:Vodohospodářský management
- Autor:pandoras.box
- Ročník:4. ročník
- Rozsah A4:13 strán
- Zobrazeno:871 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:11012
- Poslední úprava:07.11.2017
1. Historická východiska lesnických meliorací, současná organizace vodohospodářských staveb pro plnění funkcí lesa, legislativa
Historie
Soustavné plánování a provádění zahrazovacích prací na území bývalého Rakouska-Uherska započalo v 19. století, kdy bylo podloženo zákonnými ustanoveními. Dne 30. června 1884 byl vydán meliorační zákon, který byl později doplněn zákonem č. 4 ř. z. z 4. ledna 1909 a byl základem pro finanční úhrady zahrazovacích prací na bystřinných tocích, kdy stát přispíval na jednotlivé akce 70 % a příslušné země 30 %.
Roku 1954 byl vytyčen plán- oblast zlepšení vodních zásob a zvyšování sklizní vlivem lesních porostů, výzkum rašeliny a rašelinišť pro jejich využití v zemědělství a lesnictví, zvyšování úrodnosti půd ochranou proti vodní a větrné erozi, výzkum zvyšování výnosů závlahou a výzkum meliorací máloplodých zemědělských a lesních půd. Následně úkoly se zaměřením na rekultivace hald, na meliorační opatření k zlepšení luk a pastvin, využití větrné energie v zemědělství a na využití radioizotopových metod v hydropedologickém výzkumu.
Těžiště výzkumu v šedesátých letech bylo zaměřeno na sledování a úpravu vodního režimu půd s užitím poznatků o vhodnosti krtčí a křížové drenáže, o mechanizačních prostředcích údržby melioračních kanálů, ekonomické efektivnosti meliorací, technologiích meliorací lesních půd, melioracích a rekultivacích luk a pastvin zejména v horských a podhorských oblastech a využití hnojivých závlah.
Sedmdesátá léta minulého století přenesla zájem do oblasti ochrany půdy a vody, zejména v souvislosti s výstavbou vodárenských nádrží. Byla hodnocena funkce lučního drnu jako vegetační bariéry a pokračoval vývoj mechanizmů k údržbě melioračních odpadů a toků, včetně údržby břehových porostů.
Historie
Soustavné plánování a provádění zahrazovacích prací na území bývalého Rakouska-Uherska započalo v 19. století, kdy bylo podloženo zákonnými ustanoveními. Dne 30. června 1884 byl vydán meliorační zákon, který byl později doplněn zákonem č. 4 ř. z. z 4. ledna 1909 a byl základem pro finanční úhrady zahrazovacích prací na bystřinných tocích, kdy stát přispíval na jednotlivé akce 70 % a příslušné země 30 %.
Roku 1954 byl vytyčen plán- oblast zlepšení vodních zásob a zvyšování sklizní vlivem lesních porostů, výzkum rašeliny a rašelinišť pro jejich využití v zemědělství a lesnictví, zvyšování úrodnosti půd ochranou proti vodní a větrné erozi, výzkum zvyšování výnosů závlahou a výzkum meliorací máloplodých zemědělských a lesních půd. Následně úkoly se zaměřením na rekultivace hald, na meliorační opatření k zlepšení luk a pastvin, využití větrné energie v zemědělství a na využití radioizotopových metod v hydropedologickém výzkumu.
Těžiště výzkumu v šedesátých letech bylo zaměřeno na sledování a úpravu vodního režimu půd s užitím poznatků o vhodnosti krtčí a křížové drenáže, o mechanizačních prostředcích údržby melioračních kanálů, ekonomické efektivnosti meliorací, technologiích meliorací lesních půd, melioracích a rekultivacích luk a pastvin zejména v horských a podhorských oblastech a využití hnojivých závlah.
Sedmdesátá léta minulého století přenesla zájem do oblasti ochrany půdy a vody, zejména v souvislosti s výstavbou vodárenských nádrží. Byla hodnocena funkce lučního drnu jako vegetační bariéry a pokračoval vývoj mechanizmů k údržbě melioračních odpadů a toků, včetně údržby břehových porostů.